Na akci se objevila řada známých tváří české krajní pravice. Včetně lidí, kteří podle policie i odborníků patří mezi neonacisty. Bátora účast na přednáškách VF nepopřel, naopak uvedl, že na několika sám vystupoval.

Zdroj, který si nepřál být jmenován, upozornil ČTK na to, že Bátora ve své práci s názvem Česká revue - Můj národ a má vlast pochválil antisemitský spis Rudolfa Vrby nazvaný Zkáza Slovanů, když ho označil za "skvělý". Bátora to již nevysvětlil. Rozhovor s agenturou a Českou televizí přerušil a rozladěně odešel.

Exponenti extrémní pravice

Přednáška Kalinovského na téma "Historie, příčiny a vývoj českého protižidovství" se podle dostupných informací konala 17. prosince 2005 v jednom z domů v pražské ulici Ve Smečkách. Podle videa, které má agentura k dispozici, byl na akci vedle Bátory a Kalinovského například i bývalý člen rozpuštěné Dělnické strany (DS) Ladislav Malý nebo Patrik Vondrák a Erik Sedláček, kteří jsou odborníky na extremismus spojováni s NO nebo DS. Oba byli hlavními představiteli zaniklého sdružení Mladí národní demokraté, které se snažilo 10. listopadu 2007, v den výročí nacistické Křišťálové noci, uspořádat pochod pravicových radikálů pražským Židovským Městem. Podobný pochod v lednu 2003 organizoval Kalinovský.

Bátora potvrdil, že se přednášek VF účastnil a na některých i sám vystupoval. Z účastníků přednášky z prosince 2005 prý zná bývalého prvního místopředsedu Národní strany (NS) Jana Skácela. Bátora sám za NS kandidoval v roce 2006 jako nestraník, za což sklidil kritiku v době, kdy se uvažovalo o tom, že by mohl dělat náměstka ministra školství. Ostatní účastníky uzavřené akce, například Vondráka a Sedláčka, prý nezná.

"Necítím absolutně potřebu to vysvětlovat. A říkal jsem - vaše metody jsou jednoznačně připomínající StB (komunistickou Státní bezpečnost) v roce 1983 a i tehdy jsem měl právo nevypovídat. Tady nejde o to, že bych chtěl nebo nechtěl využít práva nevypovídat. Ale to, co se se mnou tady děje, je skutečně odporné. Pro mě to skončilo a už nebudu dávat žádné rozhovory," odpověděl na dotaz, proč chodil na podobné akce.

Obdiv k antisemitismu

VF je podle úřadů ultranacionalistickým uskupením. Politolog Jan Charvát z Karlovy univerzity řekl, že vznikla v roce 1993 jako "zcela jednoznačně fašizující organizace klasického neofašistického typu". Postupně prošla vývojem, v určitých obdobích nebyla téměř vůbec aktivní. "Patří mezi skupiny, okolo kterých se pohybují lidé jak z té fašizující české scény, tak i někteří neonacisté" uvedl Charvát.

Bátora je podle dostupných informací rovněž autorem České revue. Zveřejnil ji web Národní myšlenka, podle něhož jde o "výroky a příběhy osobností, které chtě nechtě ovlivňovaly a ovlivňují vývoj českého národního vědomí". "Omezil jsem se u každé osoby na pouhých šest řádek na závěr, abych tak čtenáře ovlivnil co možná jen svým národně a konservativně podjatým výběrem osob a jejich citátů," cituje web Bátoru.

Jednou z uvedených osobností je Rudolf Vrba. Podle historika Židovského muzea v Praze Michala Frankla byl Vrba katolickým knězem a novinářem, který začal působit v českém veřejném prostoru na přelomu 80. a 90. let 19. století. "A byl to jeden z nejvýraznějších českých antisemitů té doby," uvedl Frankl. Vrba ke konci 19. století publikoval například knihu s názvem "Národní sebeochrana". "To je opravdu jedna z nejantisemitštějších českých knih, jaká kdy vyšla. Viní Židy z šíření liberalismu, z vysávání českého lidu, z kapitalismu, ze socialismu," říká Frankl.

Zkáza Slovanů

Bátora ve svém šestiřádkovém komentáři k Vrbovi mimo jiné uvedl: "Věhlas onoho křesťanskosociálního národohospodářského publicisty ale přetrval asi jen díky antisemitským pracím, k nimž patří zejména 'Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentu' či skvělá 'Zkáza Slovanů'."

Dílo Zkáza Slovanů z roku 1924, které Bátora označil za skvělé, je podle Frankla "poměrně nesourodým souborem textů", které mimo jiné spojuje teze, že Židé mohou za první světovou válku i bolševickou revoluci v Rusku.