Článek
Ve známé scéně z burianovské komedie Ducháček to zařídí přichází do advokátní kanceláře jistý Josef Zmok, aby zažaloval svého souseda, protože sebral jablko, které mu na jeho pozemek spadlo přes plot. Tvůrci si tu vystřelili z malichernosti, s níž jsou někteří lidé schopni své sousedské spory hrotit.
Podle nového zákoníku by Zmok svou při o jablko prohrál. Majitelem spadaného ovoce má být nově vlastník pozemku, na který spadlo, nikoli majitel stromu. „Zákon dnes o této otázce mlčí. Vykládá se to tak, že jablka napadaná k sousedovi patří vlastníkovi pozemku, na kterém roste jabloň,“ řekl Právu hlavní autor zákoníku Karel Eliáš.
„Soukromý život tak naštěstí nefunguje, ale kdybychom byli důslední, měl by vlastně ten, komu na zahradu napadají jablka od souseda, vyzvat majitele stromu, ať si je odnese,“ podotkl přední odborník na soukromé právo.
Nové pravidlo podle něj ctí konvence běžné v Evropě. Neplatí pouze v případě, že sousední pozemek nemá soukromého majitele a je tudíž veřejným statkem. Dokud jsou plody na větvích, patří majiteli pozemku, na kterém strom či keř roste.
Za kozu, která spase záhon, náhrada škody
Návrh zákona také zpřesňuje pravidla týkající se pohybu chovných zvířat na cizích pozemcích. Dosavadní úprava je totiž od života dost odtržená. „V platném občanském zákoníku je právní pravidlo, že vlastník nesmí nechat vnikat na sousední pozemek chovaná zvířata,“ vysvětlil Eliáš. Takový předpis ale není v praxi dodržitelný, o čemž ví své každý chovatel koček nebo holubů, jimž se ve vstupu na sousední pozemek zabránit nedá.
Návrh zákona proto hovoří o „míře přiměřené poměrům“, kterou musí pohyb zvířat na cizím pozemku překročit. Tu ostatně mohou porušit i jiná než chovaná zvířata, například krysy, které se přemnoží ve sklepě neudržovaného domu.
Majitel má podle návrhu zákona právo si pro své zvíře dojít i na sousedův pozemek, pokud tu ovšem jeho zvíře způsobí škodu, bude mít povinnost ji uhradit. „Neřeší se, zda jste něco zavinil nebo nezavinil, prostě vám utekla koza k sousedovi, ožrala mu tam záhon a vy máte povinnost škodu uhradit,“ podotkl tvůrce zákona.
Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.
Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství pochopitelně dělit nelze.
Větve či kořeny nesmějí překážet
Častým předmětem sousedských sporů jsou i větve přesahující na sousední pozemek nebo kořeny stromu narušující plot či základy garáže. Pokud je soused ani na výslovnou žádost sám neodstraní, může je odstranit majitel pozemku, kam zasahují a jemu také bude náležet odřezaný materiál.
„Zase platí, že kdyby se dodržovala platná právní úprava, vyvolávalo by to asi značné emoce. Odřežete sousedovi větve a vlastně byste mu je měli naházet zpátky přes plot, ať si je uklidí, protože jsou jeho. Takhle budou patřit tomu, kdo je odřezal,“ podotkl Eliáš.
Podmínkou pro ořezání sousedova stromu přesahujícího na druhý pozemek však bude, že musí majiteli této parcely překážet. „Když bude mít soused třeba smuteční vrbu, která větvemi částečně zakryje hnojiště nebo kompost na sousedním pozemku, ale nebude stínit třeba bazén, tak není důvod ji ořezávat,“ dodal autor zákona.