Podle dosud platného zákona přitom muži mohou zpochybnit otcovství do půl roku od narození dítěte.

Podle různých odhadů vychovává v Česku od 4 do 10 procent mužů děti, jejichž biologickým otcem je někdo jiný. Pokud nevěru manželky časem odhalí a chtěli by otcovství cizího dítěte zrušit, mají podle současných zákonů po půl roce od porodu smůlu. Všechny povinnosti včetně placení alimentů v případě rozvodu náleží jim.

O prodloužení lhůty pro popření otcovství jednají zákonodárci od loňského roku. V červenci totiž Ústavní soud vyhověl stížnosti Zdeňka Slavíka, který se domáhal možnosti popření otcovství dítěte své manželky. O tom, že biologickým otcem je někdo jiný, se dozvěděl, až když potomkovi bylo osm měsíců.

Z diskusí v ústavněprávním výboru nejprve loni na podzim vyplynulo prodloužení lhůty na tři roky, v aktuálním návrhu občanského zákoníku, který je v připomínkovém řízení, je však dokonce dvojnásobná.

„Šestiletá lhůta vyplynula z jednání tvůrců zákona včetně komparace se Slovenskem a jinými zeměmi Evropy,“ vysvětlil Právu vznik normy předkladatel zákoníku, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

„Při tvorbě kodexů se odborným kapacitám snažím do práce nemluvit. Ale předpokládám, že kolem této lhůty ještě vznikne diskuse na ústavněprávním výboru. Sám bych si dovedl představit tříletou i šestiletou variantu,“ podotkl Pospíšil.

Podle ministra jde o citlivou otázku, kdy je třeba vyvážit ochranu práva dítěte na stabilní rodinné zázemí s ochranou oprávněných zájmů otce. Zákonné úpravy v ostatních evropských zemích znají lhůty pro popření otcovství oproti českému návrhu výrazně kratší, ale i delší.

Mimo manželství zůstává půl roku

 

V nevýhodě zůstanou otcové dětí, které se narodí mimo manželství. V párech žijících lidově řečeno na hromádce zůstává popěrná lhůta otce na původních šesti měsících. Muž se totiž otcem nestal automaticky, ale musel v takovém případě vydat souhlasné prohlášení před matrikou nebo soudem, že je otcem dítěte.

„Není důvod, aby otec, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a otec, který je manželem matky, měli stejnou popěrnou lhůtu,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.

Specifickým případem je určení otcovství v manželství, které prochází rozvodovým řízením. I na takový případ návrh občanského zákoníku pamatuje.

Pokud se dítě narodí do 300 dnů po rozvodu a lze tedy předpokládat, že biologickým rodičem je jiný partner, než ten, s nímž žena ruší manželství, lze otcovství upravit společným prohlášením matky, předchozího a nového partnera. Pokud manžel či bývalý manžel prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž se k otcovství písemně přihlásí a matka obě prohlášení potvrdí, má se podle návrhu zákona za to, že otcem je její nový partner.