"Tyto výroky byly dehonestující, přičemž trojici se nepodařilo prokázat jejich pravdivost," řekla ČTK mluvčí soudu Gabriela Stočková.

K písemné omluvě po dvaceti letech tahanic odsoudil brněnský Městský soud někdejší studenty Zdenka Hirnšala, Jiřího Slezáka a Milana Laštovičku. Spor ale ještě zdaleka nekončí, bývalí studentští vůdcové se proti verdiktu odvolali.

Snášel se společně s dalšími pedagogy po převratu 1989 ocitl na seznamu nazvaném vyjádření nedůvěry, kterým studenti architektury brněnské techniky dali najevo, k jakým členům pedagogického sboru nemají důvěru a jejichž přednášky už nebudou navštěvovat. Snášel jako šéf komunistické buňky si zařazení na seznam podle svědků zasloužil hlavně svým vystoupením po 17. listopadu 1989.

Snášel hrozil revolucionářům vyloučením

„Tehdejší děkan chtěl na setkání se studenty revoluční situaci řešit smírně, pak si ale vzal slovo Snášel a ve svém vystoupení studenty upozorňoval na nezákonnost jejich chování, dokonce vyhrožoval, že pokud svého jednání nezanechají, budou muset ze školy odejít,“ vypovědělo u soudu několik svědků.

„Nosila jsem na krku křížek, pan Snášel si mě pozval do kabinetu a upozornil mě, ať ho okamžitě nosit přestanu, že se to neslučuje s oficiálním světonázorem,“ popsala další svědkyně Snášelovy zásady.

 

Postup soudu není jen překvapivý, ale i nezákonný a protizákonný. Soud se abstrahoval od listopadových okolností vzniku textu a posuzoval ho jen sémanticky.advokát

 

Soudce brněnského Městského soudu ale rozhodl, že označení Snášela za kariéristu, demagoga a arogantního člověka bylo zásahem do práv pedagoga. „Postup soudu není jen překvapivý, ale i nezákonný a protizákonný. Je to velice znepokojující rozhodnutí. Soud se abstrahoval od listopadových okolností vzniku textu a posuzoval ho jen sémanticky. Copak ti tři mohou revokovat text schválený stovkou studentů?“ otázal se advokát někdejších vůdců Jaroslav Brož.

Podle něj je verdikt v rozporu se závěry Ústavního soudu z roku 2002.

Spor se vleče už od počátku 90. let, a je tak jedním z nejdelších soudních sporů v historii České republiky. Kauzou se už zabývaly soudy nejrůznějších instancí včetně Ústavního soudu. Zabýval se jí i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který kritizoval délku soudního řízení.

Trojice architektů už v minulosti opakovaně uvedla, že se Snášelovi v žádném případě nehodlá omluvit. Považovali by to za znevážení výsledků společenských změn po roce 1989.