„Sněm ČMKOS vyzývá veřejnost, aby měla pochopení, protože vládní opatření se mohou týkat i jí. Hrozí, že se některé služby mohou zhoršit,“ sdělil po skončení sněmu šéf ČMKOS Jaroslav Zavadil.

Místopředseda odborových svazů Václav Pícl připomněl, že ke stávce se budou pojit protesty. „Demonstrace začne pět minut po dvanácté na Palachově náměstí v Praze,“ řekl Pícl. Odmítl vládní proklamaci, že je stávka nezákonná.

Zdůraznil, že je třeba zajistit chod nemocničních a sociálních zařízení, ta budou fungovat jako o víkendu.

Podle odborářů se policisté a hasiči, kteří mají dle zákona zakázáno stávkovat, připojí k protestu v Praze. Příslušníci, kteří budou tou dobou ve službě, budou údajně protestovat „jinou formou“. Na 15. prosince pak chystají v Praze vlastní akci.

O stávce uvažuje i velký průmyslový podnik, tvrdí Středula

Předsedkyně Odborových svazů knihoven Dana Menšíková uvedla, že příjmy jejich pracovníků se již nyní ocitly pod hladinou středních příjmů. Většina knihoven proto bude 8. 12. uzavřena.

„Ne všechny knihovny zcela zavřou, a to z toho důvodu, že do nich proudí široká veřejnost. Některé knihovny zůstanou otevřené, abychom lidem poskytli informace, proč se v nich ten den nebude pracovat,“ vysvětlila Menšíková.

Podle předsedy odborového svazu KOVO Josefa Středuly také soukromá sféra podporuje stávku. Jako důvod uvedl například hrozbu „zbourání celého mzdového systému“. „Mám informaci, že v jednom velkém průmyslovém podniku již uvažují, že přímým přerušením práce podpoří stávku,“ poznamenal Středula, o jaký podnik se jedná, však neřekl. „Stávka je varování vládě před dalšími kroky,“ pohrozil odborář.

„Vládě se zatím nepodařilo vhodit klín mezi tu podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru,“ poznamenal k tomu Zavadil.

Další podrobnosti ještě odboráři doladí při nadcházející celostátní schůzi šéfů jednotlivých odborových organizací.

Počet odpracovaných let už nemusí mít vliv

Odborům se především nelíbí, že vláda nechce ustoupit od desetiprocentní redukce objemu platů ve veřejném sektoru.

Zákony, proti nimž odbory protestují, jsou ale už schváleny parlamentem.

Odbory také požadovaly, aby vláda nerozšiřovala okruh zaměstnanců, u kterých je možné uplatňovat tzv. pásmové odměňování. V jeho rámci lze určit tarifní plat bez ohledu na počet odpracovaných let. Nyní se tento systém uplatňuje například ve zdravotnictví.

Odboráři požadovali mimo jiné i zachování platového rozpětí mezi první a 16. platovou třídou a mezi prvním a 12. platovým stupněm. Odmítli i vládou navrhované zavedení smluvních platů ve státní správě.