Jedním z důvodů je složitý volební zákon. Zatímco při hlasování například o Sněmovně lidé vhazují do urny pouze vybraný jediný lístek dané strany z nabídky řady dalších, u voleb do obecních zastupitelstev se strany či kandidáti zaškrtávají na kandidátkách vytištěných na jednom listu. A ten voliči celý házejí do urny, odkud jej vysypávají volební komise a hlasy sčítají.

Například v Praze lidé dostávají domů jednu velkou oboustranně potištěnou „plachtu“ s kandidáty na „velkou radnici“. A v případě městských částí je list jen o něco menší. V každém případě by teoreticky bylo možné do takového listu vepsat při sčítání hlasů další křížky. Buď takto označit stranu, pokud to sám volič neudělal, nebo okřížkovat další vybraná jména.

Členové volebních komisí, kde zasedají zástupci konkurenčních stran, by se ale museli na tom dohodnout. To by bylo možné v případě, že některá strana svého reprezentanta do komise nesehnala, a ostatní strany by se mohly domluvit na její úkor. Nebo by to někdo z komisařů udělal nepozorovaně o své vůli, aby to ostatní neviděli.

 

Anonymně jsem byl upozorňován na to, že tyto případy se vyskytly. Já se s tím nesetkal.starosta obce Cerhenice na Kolínsku

 

Před čtyřmi lety se tak mělo stát například v jednom z okrsků ve středních Čechách. Podle čtenáře R. H., jehož jméno je redakci známo, se ovlivněním voleb veřejně chlubil jeden z komisařů.

„Údajně měl uvést, že při samotném sčítání hlasů, pokud na volebním lístku nebyla zaškrtnuta volená strana, prostě zaškrtnutým kandidátům ještě udělal křížek u jedné ze stran a ta de facto získala zbylé počty mandátů na daném volebním lístku. Takto upravený výsledek nahlásil do sčítání všech hlasů u dané volební komise,“ uvedl čtenář.

Systém je moc složitý

S tím, že teoreticky taková možnost existuje, souhlasí někteří starostové. „Anonymně jsem byl upozorňován na to, že tyto případy se vyskytly. Já se s tím nesetkal,“ řekl Právu starosta obce Cerhenice na Kolínsku Marek Semerád (ČSSD).

Dodal, že se ovlivňování voleb v rámci komisí „mohlo vyskytnout v minimu případů a je to proto, že volební systém je velmi složitý a záleží na tom, aby všichni členové volební komise sčítali hlasy společně“.

Starosta proto bude před letošními volbami na úskalí speciálně upozorňovat, aby se hlasy sčítaly přede všemi.

Ve volbách do zastupitelstev mají lidé tři možnosti:
volit pouze stranu
nebo zaškrtnout stranu a k tomu přidat některé kandidáty konkurence
nebo vybírat napříč volebními subjekty.
Volič má přitom tolik hlasů, kolik je celkem zastupitelů v jeho obci.
Problém lze popsat na jednoduchém případu:

Volič v obci se 20 zastupiteli se rozhodne dát hlas své dlouhodobě oblíbené straně. Kromě ní je mu sympatický ještě kandidát z jiné strany, která má ale malé šance na úspěch. Volební zákon mu umožňuje dát „celkově“ hlas své straně a k tomu zaškrtnout svého favorita.

Jenže dotyčný kandidát malé strany dostane v tomto případě pouze jednu dvacetinu hlasu voliče. Vzhledem k tomu, že i v komunálních volbách platí pětiprocentní hranice pro vstup do zastupitelstva, nejspíš se do něj tato menší strana vůbec nedostane a hlas tedy propadne.

Zjednodušeně řečeno, pokud chtějí voliči pomoci dosud slabým stranám k úspěchu, měli by zaškrtnout celou kandidátku. Výběr jednotlivých lidí má smysl pouze tehdy, když voliči křížkují na kandidátkách stran s velkou šancí dostat se do zastupitelstva.

Zákon přitom umožňuje využít i pouze jediný hlas – zaškrtnout jen jedno jméno. Pak ale volič opět téměř vůbec nevyužije své volební právo.

Členy komise nominují podle zákona kandidující strany. Řada starostů však má zkušenost, že jednotlivé subjekty tyto lidi nevyšlou. „Určitě nedodaly některé strany. Musíme to doplňovat prakticky ze stavu (obecních) úředníků. Těm se samozřejmě taky moc nechce,“ říká starosta Vlašimi Luděk Jeništa (nestraník).

Ten se podle toho, co řekl Právu, nesetkal s podvodným doplňováním křížků členy komise. „Samozřejmě nemůžu tvrdit, že to není možné. Teoreticky to možné asi je,“ poznamenal starosta, podle něhož by v takovém případě byly vyvozeny důsledky.

Připustil, že existují takoví „zapálenci“, kteří by byli schopni k podobnému kroku sáhnout.
Se složitostí voleb do zastupitelstev souhlasí i mnozí voliči. „Myslím, že poměrně komplikovaný volební systém voliči málo znají, a tak mohou být snadno uvedeni v omyl zavádějícími informacemi o způsobu hlasování,“ napsal Právu čtenář I. L. s tím, že podle svých zkušeností nezískal informace ani od odpovědných úředníků.

V čem je rozdíl proti Sněmovně
Ve volbách do Poslanecké sněmovny mohou lidé zaškrtnout až čtyři jména, která přednostně postoupí, získají-li víc než pět procent z celkového počtu hlasů odevzdaných pro danou kandidátku.
V komunálních volbách lze volit stranu, případně kromě ní zaškrtnout jména dalších kandidátů z jiných stran. Třetí možností je „vyzobávání“ jmen napříč stranami.
Ve volbách do zastupitelstev nemá smysl zaškrtávat jména v rámci kandidátky té strany, kterou se dotyčný jako celek rozhodne označit.
Přednostně do zastupitelstva postoupí ten kandidát, který má alespoň o deset procent víc hlasů, než je průměr na jednoho kandidáta. Toho lze docílit právě díky „speciálním“ hlasům. Tedy když daného kandidáta „navíc“ zaškrtnou i voliči jiných stran, případně ti, kteří vybírají napříč kandidátkami.

Do komisí se hlásí například studenti

Místostarostka Černošic, poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), věří, že se členové komise vzájemně pohlídají. Také ona má zkušenost, podle níž strany ne vždy komise obsadí, má však již z minulosti databázi studentů, kteří v komisích zasednou, což berou jako brigádu.

Úředníci z centrálních institucí nechtějí vůbec připustit, že by někdo mohl volby zkreslovat. „Na toto téma já nechci diskutovat, že se komise dohodne... nic takového jsem neslyšel,“ řekl Právu specialista na volby z Českého statistického úřadu Jan Kuklík.

Připomněl, že členové komise pracují kolektivně a na sčítání hlasů dohlíží jejich předseda. Pokud někdo má podezření z falšování voleb, měl by se obrátit na soud. „Pokud někdo podezřívá komisi předem, můžeme jít všichni od toho,“ dodal Kuklík