„V tuto chvíli se jedná o dvoustrannou záležitost, ale je tady velmi silný předpoklad, že se systém stane součástí protiraketové obrany NATO,“ vysvětlil Nečas v pátek na tiskové konferenci.

Mimo jiné zdůraznil, že systém včasného varování není „žádné supervojenské zařízení nebo vojenská základna“.

„Jednalo by se o zařízení, které slučuje data z družic a poskytuje informace dále. Jedná se o objekt technicko-administrativního charakteru, proto je vysoce pravděpodobné, že bude sídlit v Praze nebo jejím okolí, ale to je otázkou dalšího jednání,“ doplnil ministerský předseda.

Nevyloučil ani to, že kvůli jinému typu zažízení, se kterým původní smlouvy o radaru nepočítaly, nebude třeba sepsat nové listiny. Jestli k tomu bude nutný souhlas parlamentu, premiér neupřesnil.

Bublan bude chtít souhlas Ruska

Bezpečnostní expert ČSSD a šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan byl nedlouho po zveřejnění zpráv o novém projektu s vyjádřením zdrženlivý. Novinkám sdělil, že bude záležet na podobě smluv a reakcích z okolních zemí.

„Mně vůbec nešlo o to, jestli tady bude radar nebo nebude. Tady jde o princip. Pokud to bude opět jen bilaterální dohoda mezi českou vládou a Spojenými státy, a nebude do toho zahrnuta Evropa a Rusko, tak ten problém bude stejný,“ řekl Bublan.

Dodal, že osobně viděl mapy doletů nepřátelských střel a zdůraznil, že radar měl sloužit především ochraně USA. „Jde mi o to, aby tam byla spolupráce s Evropou nebo NATO, a hlavně aby proti tomu nemělo nic Rusko,“ uzavřel bývalý ministr vnitra.

Zaorálek: projekt není nic dramatického

Stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek si v pátek na tiskové konferenci v Lidovém domě postěžoval, že jeho strana nemá o projektu informace. "My žádné informace bližší nemáme," uvedl. Soc. dem. například zajímá, kde by mělo být centrum předběžného varování vybudováno. Zatímco u radaru byla ČSSD proti, v tomto případě je smířlivější. Podle Zaorálka jde totiž o součást agendy NATO.

„Tento projekt je něčím jiným, než projekt protiraketové obrany, o kterém se mluvilo v minulosti,“ uvedl s tím, že nejde o americkou základnu, o které by musel rozhodovat parlament.

Doplnil, že soc. dem. nepřipadá projekt jako něco dramatického. Důraz Zaorálek kladl právě na shodu v rámci Aliance. Projekt radaru podle Zaorálka kritizovala ČSSD také proto, že šlo pouze o dvoustranné dohadování mezi ČR a USA. Úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka pak vyzval vládu, aby o novém projektu informovala Sněmovnu a Senát.

Zaorálkovy stížnosti, že ČSSD neměla k projektu žádné informace, označil Nečas za kritiku do vlastních řad. Podle něj jimi disponovala předchozí vláda a sdělit je měl sociálním demokratům jimi dosazený kandidát na ministra zahraničí Pavel Kohout. „Velmi si vážím této kritiky do vlastních řad,“ rýpl si ironicky Nečas.

Dvě kanceláře s českou obsluhou

Zpráva o projektu nového systému protiraketové obrany vyplula na povrch, když Pentagon požádal Kongres o 2,2 miliónu dolarů (zhruba 42 miliónů korun) na zřízení centra předběžného varování v Česku.

Podle zdrojů z českého ministerstva zahraničí by mělo jít o dvě kanceláře s počítačovým a dalším technickým vybavením, kde by se scházela data o nepřátelských raketách. Zařízení by mohli obsluhovat Češi.

To by mělo také mělo celou realizaci projektu usnadnit, řekl rovněž Nečas.