„Je to jediné možné vyústění,“ komentoval Benda Hazdrovo rozhodnutí nerespektovat mínění radních.

Naopak další členka rady Petruška Šustrová se domnívá, že ředitel se zachoval správně. „Je to plně v jeho kompetenci. Navíc Bukovszký měl být odvolán už dávno,“ podotkla Šustrová.

Na nového ředitele ABS vypíše Hazdra  výběrové řízení. Vítěze vybere až jeho nástupce. ve funkci nahradí Bukovszkého jeho první zástupce Miroslav Urbánek.

Je to moje zodpovědnost, tvrdí Hazdra

Podle Hazdry je Bukovszký zodpovědný za rozsáhlé poškozování archiválií při jejich digitalizaci. Vytýká mu také loňské zveřejnění evidenčních údajů Zpravodajské správy Generálního štábu na webu ABS, které rozzlobilo vedení Vojenského zpravodajství, protože se zde objevily i dokumenty vzniklé po roce 1990.

„Doporučení rady jsem velmi zvažoval, ale problémy v ABS jsou vážné a s jejich nápravou je třeba začít hned. Odklad o několik měsíců by archivu uškodil. Je to moje zodpovědnost, důvody k odvolání pokládám za přesvědčivé i naléhavé,“ zdůvodnil své rozhodnutí Hazdra.

Bukovszký nařčení odmítá, poškozených archiválií je podle něj minimum a dokumenty, které vojenská tajná služba předala ústavu, byly podle něj už tím odtajněny.

Odvolaný šéf archivu podá žalobu

„Domnívám se, že pan Hazdra porušuje jednací řád ústavu. On je v podstatě výkonným orgánem Rady ústavu, která ho zavázala, aby neodvolával ředitele Archivu bezpečnostních složek a ponechal rozhodnutí na novém řediteli ÚSTR,“ řekl Právu Bukovszký. „Jakmile mi bude odvolání doručeno, podám žalobu na ochranu osobnosti,“ dodal.

Bukovszký řídil Archiv bezpečnostních složek od jeho vzniku, ve svém odvolání vidí pokračování destrukce původního týmu, která začala letošním odvoláním prvního ředitele ÚSTR Pavla Žáčka.

„Bohužel jsme se vrátili na úroveň z roku 2007, kdy se na vnitru a mezi archiváři, ale i v celé společnosti vedla debata o tom, zda má takový ústav vůbec existovat a v jaké podobě,“ tvrdí Bukovszký. „Existuje určitá dost vlivná skupina lidí, kterým záleží na tom, aby ústav nefungoval,“ podotkl ředitel archivu.

Vytýkají mu poničené dokumenty

Těsně před pondělním vystoupením ředitele Hazdry se v médiích objevily informace o monstrózním ničení archiválií v ABS. Podle sobotních Lidových novin mělo při digitalizaci docházet k poškození 10 až 15 procent dokumentů. Zmizet měly některé strany ze spisu, který StB vedla o Janu Palachovi.

Podle Bukovszkého jde o nesmysly. „Z tří set tisíc digitalizovaných dokumentů v posledním půl roce bylo poškozeno šest až deset, tedy zhruba tři setiny promile. A to ještě byly třeba jen pomačkané. Palachův spis byl digitalizován na vnitru v roce 2005, tedy dva roky před vznikem ÚSTR,“ dodal ředitel archivu.

Veřejným prohlášením se ho již v pondělí odpoledne zastal také místopředseda Rady ÚSTR Benda. „V průběhu digitalizace na ÚSTR k žádným ztrátám historicky cenných archiválií nebo k jejich rozsáhlému poškozování nedochází,“ uvedl Benda s tím, že informace mají být součástí kampaně proti Bukovszkému, ale i digitalizaci samotné.

„Cílem není péče o archiválie, ale návrat k praxi znepřístupňování dokumentů někdejších represivních složek,“ dodal Benda.