Článek
Procento přijatých na VŠ bude letos stejné jako loni, ale kvůli krácení financí a opožděnému oznámení škrtů ministerstvem bude muset první ročník dokončit méně studentů, řeklo Právu shodně několik oslovených vedoucích pracovníků vysokých škol.
VŠ nyní získávají státní dotace podle počtu studentů. Kdyby tedy úřad informoval vysoké školy o škrtech s předstihem, ještě před přijímačkami, studentů by nabraly méně. Teď jim nezbude než to zařídit ostřejšími zkouškami.
Prorektorka VŠE v Praze Hana Machková Právu potvrdila: „Taková opatření se mají opravdu přijímat s předstihem a předjednat je s vysokými školami. Ne po přijímačkách, jež už máme na některých fakultách dokončené. Takže na to budeme muset reagovat. Samozřejmě rádi nejsme.“
Méně studentů = méně učitelů
Podle Machkové bude mít rozhodnutí dopad i na počet učitelů: „Ti totiž odpovídají počtu studentů, takže dojde k propouštění.“
Zlobí se i děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Naděžda Rozehnalová. „Je to naprosto nerozumné rozhodnutí ministerstva. Naprosto nesystémové. Nerozumím mu. My totiž ze zákona musíme stanovit už rok dopředu počet studentů, které přijmeme. Ministerstvo by mělo jako rozumný hospodář, který ví, co řídí, vědět, kdy může dělat finanční opatření.“
Ministerstvo ke krácení financí přistoupilo proto, že v současnosti nastupuje na VŠ už 60 procent populačního ročníku. Fakulty mladé lidi hromadně nabírají kvůli tomu, že dostávají peníze právě podle jejich počtu. Ministerstvo a jeho rada pro reformu VŠ však upozornily, že tím klesá kvalita výuky.
O deset procent méně peněz dostanou vysoké školy na výuku v magisterských programech a na doktorandy dostanou dokonce méně o pětinu.
V budoucnu se financování změní
Mluvčí školství Kateřina Böhmová upozornila, že financování se v příštích letech již nebude odvíjet od počtu studentů. „Čeká nás demografický pokles, školy tím budou zasaženy. My jim tímto pomůžeme.“
Objem peněz určený na vysoké školství podle Böhmové ale zůstane ve stejné výši. „Pouze je přesuneme podle ukazatelů reflektujících úroveň vysokých škol. Například podle vědecké výkonnosti či mezinárodní mobility studentů,“ dodala Böhmová.
Některé školy proto změnu financování vítají. „Vysokým školám, jejichž kvalita je nadprůměrná, přinese tato změna v magisterských a doktorských studijních programech pozitivní finanční efekt,“ řekl ČTK rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
Na tyto programy totiž mohou školy dostat další peníze, pokud prokážou úspěchy ve vědě a výzkumu, mezinárodní spolupráci a také pokud mají vysoký počet profesorů a docentů.
Podle rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy je však těžké garantovat kvalitu studia, když financování vysokých škol je rok od roku nižší.
| Soukromé VŠ hledají posluchače |
|---|
| Studenti, kteří v prvním ročníku neuspějí a chystaným sítem neprojdou, mají šanci začít studovat třeba na vyšších odborných školách či na soukromých VŠ, jež naopak posluchače hledají. Zde by však platili školné, které trojkoalice plánuje zavést od roku 2012/13 i na veřejných školách v maximální výši 20 tisíc korun za rok. |
| Výše školného se na jednotlivých soukromých VŠ, které fungují od roku 1999/2000, liší. Záleží na formě studia, oboru, podstatné může být, zda se jedná o bakalářský nebo magisterský stupeň. |
| Nejčastěji se školné pohybuje mezi 45 000 až 65 000 korunami za rok. Extrémním případem je pražská VŠ cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství s ročním školným 120 000 korun. |
| Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání byly loni šance na přijetí na soukromých školách téměř stoprocentní. Například na Metropolitní univerzitě Praha byla loni úspěšnost uchazečů 99 procent, na Vysoké škole podnikání 100 procent, stejně tak na VŠ hotelové v Praze 8 či na VŠ Karla Engliše v Brně. |
| „Přijímáme většinu studentů. Nemáme totiž znalostní přijímačky, ale psychologicko-osobnostní dotazník,“ řekla Právu rovněž Marta Ondráčková z rektorátu pražské Vysoké školy ekonomie a managementu. |