Odvolání Pernese potvrdil mluvčí ústavu Jiří Reichl, podle něj byl Pernes sesazen čtyřmi hlasy ku třem. Jeden člen rady nebyl přítomen.

Důvodem pro odvolání Pernese z čela ÚSTR byly existující pochybnosti o jeho odborných pracích, chyboval i v publicistickém textu v tisku.

Pernes svému odvolání podle svých slov nerozumí. Překvapilo ho a vzal ho na vědomí, řekl.

"Je to pro mne velké zklamání. Měl jsem jiné představy, jak skončím svou kariéru v čele ústavu," komentoval své odvolání Pernes. Nadále se hodlá věnovat práci historika.

Jiří Pernes tak vydržel v křesle ředitele ÚSTR jen necelý měsíc a půl, jmenován byl 1. dubna. Nahradil ve funkci Pavla Žáčka, který stál za zřízením celého ústavu.

Pernesův nástupce Hazdra pracuje v ÚSTR déle než rok, v současnosti ve funkci vedoucího oddělení 3. odboje. Narodil se v roce 1983. Hazdra chce navázat na Pernesovu koncepci, která mu připadá rozumná. "Chtěli jsme někoho zevnitř ústavu, jenž by byl schopen situaci konsolidovat. Byli dva kandidáti," řekl radní Patrik Benda.

VUML a plagiátorství

Pernesova volba do čela ústavu zabývajícího se moderními československými dějinami, vyvolala rozruch poté, co do svého životopisu pro výběrové řízení neuvedl, že za komunismu navštěvoval Večerní univerzitu marxismu leninismu (VUML).

Médiím řekl, že to nepovažoval za podstatné. Rada ale své rozhodnutí vybrat Pernese i přes nesouhlas některých svých členů potvrdila. Odpůrci i stoupenci nového ředitele už zorganizovali několik petic.

Pernes byl v poslední době pod velkým tlakem kvůli údajnému plagiátorství při jeho dřívější studijní práci.

Vizitka Jiřího Pernese

Narodil se 4. července roku 1948 ve Svitavách. Vystudoval český jazyk a dějepis na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita) v Brně (1972), poté postgraduálně muzeologii. Navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML).

Od roku 1977 pracoval v Moravském muzeu v Brně, poté v Zemědělském muzeu v Praze. V letech 1984 až 1990 vedl Historické muzeum ve Slavkově u Brna, v letech 1990 až 1992 byl ředitelem Moravského zemského muzea v Brně, poté nastoupil do Ústavu pro soudobé dějiny AV jako vedoucí vědecký pracovník. Přednáší na vysokých školách, v červenci 2008 byl jmenován členem vědecké rady ÚSTR, v září 2008 se stal jejím předsedou.

Politicky se začal angažovat v roce 1968, kdy vstoupil na dva roky do Československé strany socialistické. V roce 1996 neúspěšně kandidoval za ODA do Senátu. Je členem politické strany Moravané, v krajských volbách v roce 2008 byl například jejím lídrem v Jihomoravském kraji, po vítězství ve výběrovém řízení řekl, že členství pozastaví.

Naposledy na takový případ upozornila studentka Masarykovy univerzity v Brně, která podle serveru Týden.cz přišla na další práci, kterou prý Pernes opsal.

Také redaktoři serveru porovnali Pernesův text s originálem z roku 1958. "Jde o téměř doslovnou kopii," píše Týden.cz. Šéf ÚSTR obvinění z plagiátorství odmítl.

Podle některých kritiků by mohla být plagiátem také jeho kniha Až na dno zrady: Emanuel Moravec. Pernes v ní prý částečně opsal diplomovou práci Josefa Vytlačila. Pernes toto obvinění odmítl. Mezi archiváři a historiky má i řadu zastánců, kteří již dříve vyzvali k zastavení "antipernesovské kampaně".