Hlavní obsah

Zlínští zastupitelé zrušili čestné občanství Klementu Gottwaldovi

– Zlín

Zlínští zastupitelé dnes zrušili čestné občanství prvnímu komunistickému prezidentovi Československa Klementu Gottwaldovi. Pro zrušení bylo 34 z 38 přítomných zastupitelů. Ze čtyř komunistických zastupitelů byli dva proti návrhu a dva nehlasovali.

Foto: Profimedia.cz

Klement Gottwald

Článek

Klement Gottwald získal titul čestného občana města v roce 1946, když mu jej udělili členové plenární schůze místního národního výboru. Současné vedení zlínské radnice si podle primátorky Ireny Ondrové (ODS) celou dobu myslelo, že při odejmutí názvu města Gottwaldov a vrácení názvu Zlín zaniklo i toto čestné občanství. "Dřív jsme si toho nikdo nevšimli. Žili jsme v tom, že je vše vypořádáno, co se týká tohoto jména," uvedla dnes primátorka.

Komunistický zastupitel František Rábek ve čtvrtek na fóru řekl, že není třeba měnit historii. "Jestli ale velitelství rozhodne, že to bude jinak, tak já nenadělám nic," řekl. Nakonec o návrhu společně se stranickým kolegou Oldřichem Květákem nehlasoval. "Doba to byla velmi nepříjemná, ale hovoří se jenom o těch jeho špatných věcech. O těch, které se staly pro rozvoj republiky, se nehovoří a nehovořilo," dodal Rábek.

Radní za ČSSD Martin Janečka čtvrteční rozhodnutí zastupitelstva označil za napravování chyb minulosti. "Čestné občanství mu mělo být zrušeno hned po revoluci v roce 1990. Myslím, že si nikdo neuvědomil, že to čestné občanství má," dodal.

Čestné občanství bylo Gottwaldovi, tehdejšímu předsedovi vlády, uděleno u příležitosti jeho 50. narozenin. V dobovém kontextu mělo vyjádřit úctu k druhému nejvyššímu představiteli garnitury.

K 1. lednu 1949 se Zlín změnil na Gottwaldov. Tento název měl původně nést Vyškov, protože Gottwald se narodil v Dědicích, které jsou nyní součástí Vyškova. První komunistický prezident však údajně na toto město zanevřel - nerad vzpomínal na zdejší dětství nemanželského dítěte.

Zbyla i socha

"Já osobně si myslím, že tam má co dělat s tím názvem i takový protipól, a to je Baťa. Baťa, který je pevně spjatý se Zlínem, symbol kapitalismu, symbol jiné životní filozofie, etického podnikání," doplnila primátorka.

Podle Ondrové dalším krokem radnice bude vypořádání se s bronzovou sochou Klementa Gottwalda, která v minulosti stála uprostřed města. Od převratu leží v depozitáři Státního okresního archívu ve Zlíně - Klečůvce. "Bavila jsem se s členem KSČM panem Rábkem. Ten navrhoval, že by bylo dobré ji prodat v aukci. My se tomu samozřejmě nebráníme. Mohl by si ji koupit třeba okresní výbor KSČM. Neradi bychom se dostali do situace, že budeme za to uskladnění ještě platit," doplnila primátorka.

Za Gottwaldovy vlády se na počátku 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů. Vyneseno bylo přes 230 rozsudků smrti, přes 100 000 občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. Kárnými vojenskými jednotkami PTP prošly desítky tisíc lidí. Nakonec Gottwald poslal na šibenici i 11 ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s Rudolfem Slánským.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám