O povolení už dlouho usiloval archeolog Jens Vellev z Aarhuské univerzity. Braheho ostatky by měl prozkoumat společný česko-dánský tým expertů. „Potvrzení z magistrátu opravdu přišlo a my jsme dánskou stranu vyzvali, aby nám sdělila, kdy by to z jejich strany přicházelo v úvahu,“ potvrdil Právu Kelnar. „Podle neoficiálních zpráv to bude asi za tři čtvrtě roku,“ upřesnil.

Průzkum může objasnit příčinu vědcovy smrti

Vellev, kterého ve čtvrtek citoval web deníku The Copenhagen Post (CP), předpokládá, že průzkum ostatků bude zahájen v listopadu. Archeolog očekává, že po více než 400 letech pomocí analýz kostí, vlasů a zbytků textilií umožní osvětlit příčinu Braheho smrti.

„Jsem velmi šťastný, že lidé pracující na tomto projektu nyní uvidí, že všechny ty schůzky, e-maily, dopisy a telefonické hovory nebyly zbytečné,“ prohlásil podle listu archeolog, který se Braheho životem i smrtí zabývá už léta.

„Otevření hrobu je samozřejmě významná událost. Pro archeology, antropology a další vědce to však znamená zajímavou následnou práci,“ dodal Vellev.

Teorie se různí

Okolnosti smrti Tycha de Brahe (1546–1601), astronoma působícího na sklonku 16. století na pražském dvoře císaře Rudolfa II., zahaluje rouška tajemství. Vědci jeho skon nejčastěji přičítají ledvinovým kamenům, ale existuje řada teorií, podle nichž byl světoznámý vědec otráven. Tomu nasvědčuje i nedávná analýza dánského toxikologa Benta Kaempeho, který v Braheho vousu, jenž byl z hrobu vyjmut při jeho otevření v roce 1901, odhalil neobvykle vysoké množství rtuti. Podle Kaempeho si však astronom otravu zapříčinil sám, když na sobě testoval různé „léčivé“ elixíry.

S nejnovější teorií o Braheho úmrtí vystoupil dánský historik Peter Christensen. Ten se domnívá, že renesančního učence otrávil jeho vzdálený příbuzný, švédský šlechtic Erik Brahe, a to na pokyn dánského krále Kristiána IV.

Podle legendy zemřel Brahe na protržení močového měchýře při pozorování, když ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny dříve než císař Rudolf II.