Občanští demokraté se shodují, že by se sazby DPH měly sbližovat, rozdílné názory však panují v tom, jak rychle by se tak mělo stát.

„My jsme vždycky měli v programu jednotnou sazbu DPH. Stanovení konkrétní sazby je otázkou makroekonomických a daňových propočtů. Druhou otázkou je samozřejmě trajektorie, která povede k tomuto sjednocení sazeb, protože je teoreticky možné to udělat skokově, ale já preferuji spíše postupné sbližování sazeb,“ řekl Právu místopředseda ODS Petr Nečas.

Topolánek ve čtvrtečních HN uvedl, že bude v případě volebního vítězství prosazovat jednotnou sazbu DPH s tím, že by výsledný efekt byl kladný pro státní rozpočet. To by znamenalo zhruba 17procentní sazbu. Od Nového roku platí základní taxa 20 procent a snížená, kam spadají například potraviny či léky, 10 procent.

Opráší minulý program?

S Topolánkem souhlasí rozpočtový expert ODS, poslanec Michal Doktor. Ten na dotaz Práva připomněl, že po rovné DPH volal už na listopadovém kongresu. Daň by se podle jeho názoru za určitých okolností mohla pohybovat i mezi 15–16 procenty.

„Buď lze dělat věci populistické a lhát, nebo lze říkat věci jednoznačné na podkladech reálné ekonomiky, respektive reálného stavu veřejných financí, objektivně správně,“ řekl na dotaz Práva ke kritice, že záměr povede ke zdražování základního zboží.

Radikálnější než Topolánek by byl poslanec ODS Boris Šťastný: „ODS slíbila svým voličům před posledními sněmovními volbami zavedení rovné daně. Jsem přesvědčen, že ODS by neměla od tohoto projektu ustupovat a pokusit se sjednotit sazby daně z příjmu a obou sazeb DPH,“ řekl Právu.

Levice varuje před zdražením

Záměr zavést jednotnou DPH ve výši 17 procent naráží nejen u levice, ale i u lidovců a TOP 09. První místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka nevěří, že by DPH byla sjednocena na hodnotě 17 procent.

„Jsem přesvědčen, že ODS ve skutečnosti počítá s omezením na úrovni 18 či 19 procent, aby to mělo rozpočtový efekt, který by kompenzoval výpadky způsobené zavedením rovné daně,“ řekl Sobotka. Podle něj soc. dem. trvá na tom, aby „zůstala snížená sazba DPH pro citlivé položky, jako jsou potraviny, léky, jízdné ve veřejné dopravě, a především bydlení“ a Topolánkův nový návrh by tyto položky zdražil.

„Navíc v ODS panuje zmatek – ve Sněmovně leží dva návrhy poslanců ODS na to, aby se přesunuly stravovací služby ze základní (20%) do snížené sazby (10%), což ve světle nového plánu nedává smysl,“ dodal.

Lidovci i TOP 09 soudí, že v době krize není na sbližování sazeb DPH prostor. „Za situace, kdy máme jednu z nejvyšších nezaměstnaností, tak si myslím, že jsme prohospodařili ten čas, kdy byla ekonomika v dobré kondici a kdy byla nízká nezaměstnanost,“ řekl Právu místopředseda KDU-ČSL Pavel Horák.

Kalousek: Hrozil by inflační tlak

První místopředseda TOP09 Miroslav Kalousek vidí ještě další úskalí sbližování sazeb v době krize. „Také by to znamenalo tlak na valorizaci dávek a zvýšení existenčního minima, a tím pádem vyšší nároky na všechny dávky. Vyvolalo by to taky administrativní inflační tlak, který je v době, kdy se budeme vyhrabávat z krize, docela riskantní,“ sdělil Právu Kalousek.

S návrhem na jednotnou DPH nesouhlasí ani komunisté. „KSČM je proti jakémukoliv navyšování nepřímých daní, samozřejmě se to týká i DPH. Navýšení na jednotnou daň 17 procent by znamenalo pro nás absolutně neakceptovatelné zdražení základních potravin, léků a dalších životně důležitých služeb,“ uvedla místopředsedkyně KSČM Miloslava Vostrá.

Paradoxní je, že zatímco Topolánek chce na DPH získat peníze pro státní rozpočet, jeho straničtí kolegové ze Senátu navrhují snížení spotřební daně na pivo. Rozpočet by přišel asi o miliardu.