„Jsou tam nesmysly,“ řekla Zátopková Právu. „Neodpovídá to historii, není tam kdy, kde a co běžel. Je toho víc. Vrchol je rozhovor francouzského novináře u nás, který byl prý naší kamarádkou nahráván a hned předán pánům v černém autě. Úplná blbost. O osmašedesátém a o tom, že Ťopek vyletěl z armády, tam není ani slovo.“

Po přečtení získala dojem, že podle autora snad její muž ani neuměl běhat. Připomněla, že získal osmnáct světových rekordů a třikrát titul „sportovec roku“.

Zátopková usilovala o to, aby se její stručný komentář dostal ke knize jako doslov, ale neuspěla.
„Agentura, která nám poskytla autorská práva, to nedovolila,“ řekl Právu programový ředitel divize knihy Mladé fronty Antonín Kočí.

„Dali jsme vyjádření paní Zátopkové na internetové stránky. Chtěli jsem ji požádat o účast na křtu, ale v této situaci ho ani dělat nebudeme. Musím však říci, že jde o román významného francouzského autora, který za svou tvorbu získal mj. Goncourtovu cenu. A Emil Zátopek z románu vychází jako hrdina. Jako sportovec bych ani jiné vyznění nepřijal.“

Podle Kočího mohou být v románovém zpracování určité nepřesnosti. Dlouhou dobu však u nás o Zátopkovi nevyšla žádná kniha, proto se pro vydání rozhodli.

Jestliže by vznikla za spolupráce Dany Zátopkové nová kniha odpovídající jejím představám, Antonín Kočí by ji podle vyjádření pro Právo rád vydal.