Co říkáte názoru, že současnou Sněmovnu nelze rozpustit podle obecné změny ústavy, kterou včera schválili poslanci?

Neznám detailně stav návrhu, ale zdá se, že předmětem jednání je již ústavně konformní změna ústavy. Má však jiné úskalí. Každá změna ústavy se dotýká celého systému a nyní není dost času na takovou práci. Odhaduji, že k ústavní změně dojde v souladu se třemi podmínkami, jež ve čtvrtek formuloval Ústavní soud, ale nebude asi příliš kvalitní. Rád bych se mýlil.

Napadne pan Melčák tento postup poslanců novou ústavní stížností?

Nemám informaci, že by se k tomu pan Melčák již rozhodl. V rozporu s obecnou představou o panu Melčákovi jako o kverulantovi bych odhadl, že svůj další postup teprve pečlivě zváží.

Zaujaly vás něčím výstupy zástupců obou komor parlamentu před Ústavním soudem?

Vystoupení předsedy Senátu (Přemysla Sobotky) mám za korektní a oduševnělé. Pan (Lubomír) Zaorálek (místopředseda Sněmovny) především vybočil z žánru, neboť místo doplnění stanoviska Sněmovny – které avizoval – se předčasně pustil do závěrečného návrhu a jeho argumentace. A zdá se, že nešlo ani nyní o stanovisko Sněmovny, ale jeho osobní, nebo jeho politické strany (ČSSD).

Na druhé straně bych se ho chtěl zastat – on skutečně neřekl „když se kácí les, létají třísky“, jak je mu podsouváno, naopak se od takového postupu distancoval. Obecně bych řekl, že pan Zaorálek demonstroval dominantní způsob uvažování dnešní politické elity, s nímž já, dovolte osobní poznámku, nesouhlasím.

Proti čtvrtečnímu rozhodnutí ÚS ihned ostře vystoupila řada politiků.

Není to překvapivé. Prožívají dosud neznámou zkušenost – systém jim připomněl, že všechno se nedá dohodnout; že výkon moci je omezen pravidly. Na nesouhlas mají právo a já jim ho neupírám. Musí však mít formu a meze. Žádná politická moc nesmí zasahovat do nezávislosti rozhodování kteréhokoli soudu, tím méně Ústavního.

Prezident Klaus, šéfové ČSSD Paroubek a ODS Topolánek dokonce vyzvali k omezení pravomocí ústavních soudců. Paroubek tvrdí, že rozhodnutí ÚS je v rozporu s principem Ústavy, že veškerá moc náleží lidu...

Doufám, že je to neuvážená první reakce. Myslím, že se časem dovtípí, že ústavní kontrola je podmínkou demokracie, tudíž lidské svobody. Omezovat ústavní kontrolu by znamenalo tak zásadní zásah do podoby českého státu, že by přestal odpovídat své ústavní definici – přestal by být státem demokratickým a právním. Nic menšího by to neznamenalo.

Vláda lidu? Tu si nesmí žádná politická moc přivlastnit. Její výkon musí být rozdělen. Proč, to dobře demonstruje nález Ústavního soudu.

Co čtvrteční verdikt ÚS pro vás znamená?

Myslím, že to byl dobrý den pro českou demokracii. Byl to den, kdy se ukázal význam a kvalita českého ústavního systému, založeného na vzájemných brzdách. Přes všechnu kritičnost, nemám tak malé ponětí o českých politických stranách, abych se obával, že pro jednu ústavní peripetii demontují demokracii v zemi.