Článek
Zimola tvrdí, že ponechání populace kůrovce v zóně národního parku s bezzásahovým režimem na přírodě, ať si poradí, způsobilo pandemii. Odvolal se na zprávu zpracovanou pro Jihočeský a Plzeňský kraj. Hejtman řekl, že na její výsledky upozornil MŽP. Zůstalo to bez odezvy. Proto vše v neděli zveřejnil a vyzval ke zřízení krizového štábu.
Vyjádření hejtmana Zimoly nemohu vnímat jinak než jako předvolební rétoriku, která má vyděsit voliče údajnou hrozící katastrofou a následně je nechat nalákat na iluzi rychlého řešení.
Miko objektivitu studie zpochybnil. Nelíbilo se mu složení komise, v níž byli pouze lesníci, tedy propagátoři těžby, ale nikdo z přírodovědců, MŽP ani Národního parku (NP) Šumava.
„Vadí mi i ultimátum, které zaznělo. Do žádného krizového štábu se natlačit nenechám. Celou zprávu jsem navíc dostal až v neděli, až po zveřejnění,“ řekl. Výskyt škůdce přičetl řádění hurikánu Kyrill. Boj s ním vidí jako úspěšný.
Podpora ministrů
„Vyjádření hejtmana Zimoly nemohu vnímat jinak než jako předvolební rétoriku, která má vyděsit voliče údajnou hrozící katastrofou a následně je nechat nalákat na iluzi rychlého řešení,“ uvedl Miko s tím, že téma kůrovce zaznívá z jihu Čech každý srpen.
„Mluví o kalamitě, o pandemii, tragédii a stále se to opakuje. Jsem zvědavý, s čím přijdou za rok,“ rýpnul si. Upřesnil, že monitoringu šumavských lesů ukázal, že je kůrovec plně pod kontrolou a žádné nebezpečí nehrozí. Není proto důvod, aby i do nejvyšších, nejcennějších horských oblastí vjela těžká technika. Ohrozila by tamní ekosystémy a existenci parku.
Mika podpořili ředitel správy NP František Krejčí a bývalí ministři životního prostředí: Martin Bursík (SZ), Libor Ambrozek (KDU-ČSL) a Bedřich Moldan (ODS). Upozornili, že kůrovec trápí většinu českých lesů i střední Evropy. Na Šumavě je z hlediska ČR procento takto zasažených lesů. Nejhůře postižené jsou ty hospodářské, prvenství má Moravskoslezský kraj s třiceti procenty.
Příroda si poradí
„Samozřejmě tam, kde je to v parku možné, s kůrovcem podle předem vypracovaných plánů bojujeme,“ řekl Krejčí. Upozornil, že v bezzásahových zónách - tedy na čtvrtině plochy NP - si příroda s kůrovcem vždy poradila a v napadených úsecích vyrostly zdravé stromy.
Plochu kůrovcových souší v bezzásahových pásmech stanovil v NP na zhruba dvě procenta. „Tempo přirozené obnovy je tak vysoké, že je rychlejší než odumírání lesa,“ uvedl Krejčí s tím, že hustota zalesnění Šumavy je největší za posledních dvě stě let.
Bursík konstatoval, že ve sporu o kůrovce vůbec o samotného škůdce nejde: „Jde o to, aby správa byla oslabena, aby neměla autoritu, a prosadit různé megalomanské projekty na území parku, které by park neunesl. Druhým aspektem je hlad po dříví.“
Existenci bezzásahových zón v úterý v Praze podpořil i ředitel Národního parku Bavorský les Karl Sinner. Ztráty v napadených oblastech jsou v nich podle něj nižší, než kdyby se dřevo odváželo. Vrací se do nich řada rostlinných, živočišných druhů, získávají podobu pralesů. Sinner připustil, že hodně lidí není na tento les připraveno.
„Znají jen hospodářské lesy, kde se stromy vykácí v dospělosti a mrtvé v nich neleží. Musí se je naučit vnímat jinak. Nynější Šumava odpovídá stavu před sto až sto padesáti lety. Porost není třeba tak hustý“ podotkl.
Hejtman hájí krásu
Zimola z napětí při řešení kůrovce naopak obvinil ministerstvo, vedení parku a jejich údajnou neochotu o problému mluvit. Odmítl, že by on či zástupci šumavských obcí chtěli, aby do nejcennějších partií NP vjela těžká technika.
„Nám jde o to, aby se účinně začalo zasahovat proti kůrovci tam, kde to lze a kde ho lze tlumit. Bezzásahové zóny se neustále rozrůstají. Celý problém kůrovce pak graduje. Chceme zachránit les živý. Hrozí nám totální devastace Šumavy,“ řekl České televizi. Hejtman zavrhl i možnost, že by jednal s politickým motivem: „ V této zemi jsou volby každou chvíli.“ Dodal, že má povinnost bránit zelenou Šumavu, na níž jsou lidé zvyklí a za jejíž krásou jezdí.
