Paroubek na středeční snídani s novináři odkázal na to, že veřejných dluh v procentech HDP průměrně v EU dosahuje 62 procent. V případě ČR je to 30 procent. „Myslím, že to je první důvod, kterým by neměli někteří ekonomičtí publicisté strašit a zejména by tím neměli strašit politici pravice,“ míní Paroubek o obavách ze zadlužování.

Pokud se jedná o prognózu deficitu státního rozpočtu na příští rok, pro ČSSD je přijatelná výše 5 procent HDP. Také v tomto případě Paroubek nevidí situaci tragicky. Uvedl, že například Rakousko, které podle něj vede střídmou rozpočtovou politiku, počítá pro příští rok s deficitem ve výši 4,7 procenta HDP.

„Takže zase tady není žádný důvod k tomu, abychom se strašili něčím, co by mělo nastat,“ sdělil Paroubek, který odmítl návrhy typu zmrazování důchodů nebo platů ve veřejné sféře.

„Teď nemá smysl propadat hysterii, když jsme zrovna v ne příznivé situaci,“ doplnil s tím, že v takové situaci je naprostá většina zemí EU. Podle Paroubka je ČR jednou z nejméně zadlužených zemí EU.

„Také v těch dalších zemích EU budou ty problémy řešit ne jiným způsobem, navýšením veřejného dluhu. To v čase krize uznává každý ekonom, že prostě je tohle nezbytné. Neznám v tuto chvíli jedinou významnou zemi, která by to dokázala řešit jiným způsobem,“ dodal předseda ČSSD.

Morální tlak proti zneužívání dávek

Paroubek na snídani s novináři znovu zopakoval návrhy jeho strany, které by měly přinést státní kase další příjmy, tedy například zvýšení přímých daní. Hovořil i o důslednějším boji se zneužíváním sociálních dávek.  „Tady je skutečně velký prostor,“ prohlásil nejprve.

Konkrétní nová opatření v boji se zneužíváním dávek ale představitelé ČSSD neuvedli. Hovořili o „morálním tlaku“. Ekonomický expert soc. dem. Jiří Havel pak prohlásil, že systém proti zneužívání funguje od roku 2007, prosadila jej podle něj vláda ČSSD o rok dříve.

Havel také poznamenal, že nikdo nikdy nevyčíslil, jaký je rozměr zneužívání dávek. V  tomto případě se podle něj nedá hovořit o miliardách, ale o stovkách miliónů korun. Podle Paroubka se dá v případě resortu práce a sociálních věcí sáhnout maximálně do jednoho procenta položek.

Havel nakonec prohlásil, že boj se zneužíváním dávek by představovalo přesné uplatňování toho, co je v současné legislativě. „Úřady práce a místní úřady nevyužívají všechny možnosti, které legislativa umožňuje. Není možné si od toho slibovat, že to přinese desítky miliard korun,“ doplnil. ČSSD přitom připustila, že z hlediska rozpočtu nebude efekt takového boje zásadní.

Prstem na ODS

Sociální demokraté přitom mají jasno, kdo je odpovědný za současný stav státních financí. Podle Lidového domu je to konkurenční ODS a bývalá vláda Mirka Topolánka. Svými opatřeními podle Paroubka snížila pravidelné příjmy státu o zhruba 80 miliard ročně. „Topolánkova pravicová vláda zdevastovala příjmovou stránku veřejných rozpočtů,“ míní.

Paroubek také odmítl návrh ODS na vypracování 18. měsíčního rozpočtu, Havel pro změnu zpochybňoval ekonomickou fundovanost místopředsedy ODS Petra Nečase a zakladatele TOP 09 Miroslava Kalouska. ČSSD podle něj chybí partner pro odbornou diskusi. Ostatní politické strany vyzval, aby „proboha jmenovaly někoho na expertní úrovni“.

Šéf ČSSD pak odmítl tvrzení občanských demokratů, že svým návrhem na 18. měsíční rozpočet chtějí „vybruslit“ ze situace, kdy se bude na politické scéně těžko hledat shoda nad rozpočtem. „Myslím po prohraných volbách už ODS nebude mít takovéhle dilema,“ sdělil.