Ze 187 poslanců, kteří měli možnost podílet se na všech 6 515 hlasováních, byl dosud nejpilnější sociální demokrat Antonín Seďa, který jich vynechal jen 31. Za ním se na druhém místě umístil nezařazený poslanec, původně zvolený za ODS, Juraj Raninec (99 procent) a na třetím poslanec za KSČM Ladislav Mlčák s 98procentní účastí na hlasování.

Sdružení KohoVolit.eu upozorňuje, že statistiky nevypovídají o kvalitách jednotlivých poslanců, jejich výstupů či návrhů zákonů. Roli hraje také zákulisní politika a fakt, že koaliční politici například nevystupovali příliš často při projednávání předem dohodnutých návrhů, zatímco opozice se snažila zákony v diskuzích ovlivnit.

"Projekt je zcela politicky nezávislý a nekomerční. Není placen z vládních dotací či grantů, z peněz EU ani z lobbistických kruhů a používá transparentní účty," zdůrazňuje sdružení s tím, že veškeré údaje byly čerpány z parlamentních zdrojů.

Nejvíce absencí měl Evžen Snítilý

Největší absence, kolem 40ti procent, má nezařazený poslanec vyloučený z klubu ČSSD Evžen Snítilý. Bývalý ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) měl 37procentní absenci a třetí nejvyšší absenci (36 procent) měl někdejší rebel uvnitř ODS, nezařazený poslanec Vlastimil Tlustý. 

Z hlediska aktivní účasti na hlasování, tedy toho, kolikrát poslanec vyjádřil při hlasování přímý souhlas nebo nesouhlas s návrhem, se na prvním místě umístil Jiří Čepelka (ODS), za ním opět Seďa a po něm Václav Šlajs (ČSSD). Nejméně jednoznačných rozhodnutí při hlasování prokázal znovu Tlustý, v těsném závěsu za ním Snítilý a třetí pozici obsadil Libor Ambrozek (KDU-ČSL). 

Nejvíce návrhů předložili ministři, nejméně Zubová a Hrnčíř

Ze statistik také vyplývá, že poslanci měli nejčastěji příležitost naslouchat předsedovi dolní komory Miloslavu Vlčkovi (ČSSD), který promluvil na 52 schůzích. Druhým nejčastějším řečníkem ve Sněmovně byl šéf komunistů Vojtěch Filip, který promluvil 51krát. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek s výstupy na 44 schůzích pak obsadil třetí místo. Naproti tomu zcela zticha byl po celé volební období Pavel Svoboda z ODS a málo bylo slyšet také Vladimíra Šoltyse a Danu Filipi (oba ODS), kteří promluvili třikrát.

Nejvíce návrhů zákonů předložili podle předpokladů ministři bývalé koaliční vlády. Suverénní prvenství s 61 návrhy získal exministr financí Miroslav Kalousek, který po většinu volebního období působil ve straně KDU-ČSL (nyní TOP 09). Exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil předložil 41 návrhů a se 34 návrhy se umístil na třetí pozici exministr vnitra Ivan Langer. Další místa za nimi obsadili poslanci ČSSD Bohuslav Sobotka, Michal Hašek a Jan Látka. 

Zubová se ohradila

S žádným návrhem podle statistik sdružení nevystoupili nezařazená poslankyně Olga Zubová (zvolená za SZ, nyní DSZ) a Pavel Hrnčíř (ODS). Pouze po jednom návrhu přispěli poslanci ODS Milan Šmíd, Jaroslav Kupka, David Šeich a Radim Chytka. 

Zubová kontaktovala Novinky s tím, že není pravda, že by ve stávajícím volebním období nepředložila žádný návrh. „V Poslanecké sněmovně jsem předložila minimálně jedenáct návrhů,“ řekla Zubová Novinkám.

Nejaktivnější jsou dva komunisté a Seďa

Z průměrných hodnocení statistik pak nejlépe vyšli poslanci opozice. Jako celkově nejaktivnější se ukázala komunistka Kateřina Konečná, po ní Seďa a jako třetí nejaktivnější opět komunista Miroslav Opálka. Naopak v hodnocení zcela propadl Snítilý, druhým nejméně aktivním poslancem, byť se značným odstupem od Snítilého, Miloš Patera (ODS) a za ním s menším odstupem David Šeich.