Článek
Je to případ také Ústeckého kraje „Jedná se především o lokalitu Brná, kde divoká prasata běhají až do obce, ničí ploty, trávníky, na polích pak doslova likvidují hlavně kukuřici a obilí. Nemenší problémy jsou také s liškami, které nemají přirozeného nepřítele, a protože už nehynou kvůli vzteklině, jsou přemnožené,“ říká Petr Pilous z Krajské veterinární správy.
Hospodáře mysliveckého sdružení Poodří Štěpána Neuwirtha minulý týden bachyně dokonce vyhnala z lesa v Oderských vrších. „Šli jsme s rodinou lesní cestou a najednou slyším bachyni. Šla s námi houštinou, byla od nás tak deset patnáct kroků a varovala nás. Ona funí, vydává výstražné zvuky, já to znám, tak jsme se hned otočili a rychle spěchali pryč. Bachyně nás doprovodila dalších asi třicet metrů a pak se vrátila k mláďatům,“ řekl Neuwirth s tím, že pozor by si měli dávat hlavně houbaři.
„Říkám všem houbařům, proboha, nechoďte do houštin s dětmi, a ani vy, dospělí. Stačí když je v blízkosti bachyně s mladými selaty a nešťastnou náhodou o to sele někdo zavadí, v tu chvíli bachyně zaútočí a nikdo ji nezastaví,“ varoval hospodář.
Klíšťata jsou výš
Nebezpečí v podobě dříve nemyslitelného styku s klíštětem může potkat turisty na hřebenech Krkonoš. Výskyt nebezpečného roztoče v těchto extrémních podmínkách mnoho lidí nepředpokládá ani náhodou.
„Klíšťata dávno našla vysoko v horách trvalé útočiště,“ říká výzkumník Jan Materna ze Správy Krkonošského národního parku. Vědci objevili nebezpečné roztoče trvale zahnízděné na Medvědíně nad Špindlerovým Mlýnem ve výšce skoro třináct set metrů. Klíšťatům s akčním rádiem ohraničeným dříve nepřekonatelnou hranicí 800 metrů nahrává i letošní zatím nepříliš vydařené léto. „Horké léto jejich aktivitu snižuje,“ vysvětluje Materna.
Na nezvyklých místech se letos podle Karla Bobála ze Záchranné stanice živočichů ve Studánce na Tachovsku vyskytují i hadi. „Mám za sebou šest odchytů, jen v minulou neděli to byly čtyři. V jednom z hotelů v Mariánských Lázních vlezla zmije do recepce a schovala se za skříní. V Tachově spadla do světlíku domu, kam ji zřejmě nalákala potrava v podobě žáby. Vytáhl jsem žábu i zmiji. Na samotě na Domažlicku byly hned dvě, samice a samec. Rozhodně ale nepřišly spolu,“ uvedl a upřesnil: „Hadů je letos víc, ve větší míře se objevují každých čtyři pět let, letos k tomu ale zřejmě nahrává i vlhké a teplé počasí.“
Podle jeho slov je třeba při setkání se zmijí nepanikařit. „Had je plachý, reaguje na otřesy půdy, většinou se odplazí. Pokud k uštknutí přeci jen dojde, jde ze strany zmije jen o obranu.“
Kdopak by se vlka bál
Zato třeba vlků se prý není proč bát nikde v přírodě. A to i přesto, že začátkem července zaútočili např. u Vizovic na Zlínsku na stádo ovcí. Tři berani a čtyři jehňata zůstali na louce ležet v krvi s rozdrcenými lebkami.
„Již několik let nebyl nikde ve světě popsán útok vlka na člověka,“ vyvrací obavy zooložka Chráněné krajinné oblasti Beskydy Dana Bartošová. „Vlci jsou velmi plaché šelmy, do blízkosti lidských obydlí se dostanou výjimečně, když jdou za potravou, ale napadnou nanejvýš právě ovce nebo kozy,“ dodala.
Na území CHKO Beskydy se pohybují asi dvě vlčí smečky. Vlků ale nepřibývá, je to dáno omezenými možnostmi jejich obživy. Od sedmdesátých let minulého století žije v Beskydech i rys, jeho výskyt se odhaduje na 15 kusů. V teritoriu žije také asi pět medvědů, kteří ale naštěstí zatím vážnější škody nezpůsobili.
„Šelmy jsou člověkem historicky tak pronásledované, že se mu raději vyhýbají, jak mohou,“ doplnila Bartošová.