Článek
Změny zákonů, které by k tomu vláda musela prosadit, totiž nemají podporu největších politických stran. Distancovala se od nich jak ČSSD, tak ODS.
Před blížícími se podzimními volbami se politikům do snižování rodičovského příspěvku, přídavků na děti, zmrazování důchodů nebo platů ve státní správě a službách příliš nechce.
„Sociální demokracie nevidí důvod ke změně zákonů kvůli přípravě rozpočtu pro příští rok,“ řekl první místopředseda ČSSD a bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka.
I podle exministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) je diskuse o snižování mandatorních výdajů v tuto chvíli úplně zbytečná. „Je to donkichotský pokus, který nerespektuje politickou realitu. Pro takové legislativní změny není ve Sněmovně většina,“ řekl Právu Nečas.
Nečas: Je to účelová hra
Podle něj by tento návrh nezískal podporu politických stran tím spíš, že by byl projednáván v předvolebním období. Šetřit by se totiž podle něj muselo na důchodcích, rodinách s dětmi, lidech zdravotně postižených nebo těch, kdo jsou závislí na péči.
„Nemohu vyloučit, že je to účelová hra sociální demokracie, spíše domluvená na oko, aby byla možnost vymezovat se ve volbách vůči této vládě,“ dodal Nečas. Podle sociální demokracie nejsou sociální škrty cestou k vyřešení napjatého rozpočtu. „Pro nějaké zmrazování důchodů a platů nejsme a nebudeme,“ řekl Sobotka.
etřit se podle něj musí v první řadě na provozních výdajích rezortů. „Vedle toho musíme lépe využívat peníze z Evropských fondů, ročně můžeme využít až sto miliard, skutečně použijeme kolem šedesáti miliard,“ řekl Sobotka.
Podle ČSSD reforma snížila příjmy rozpočtu
Sociální demokraté podle něj přitom nechtějí zastavit rozestavěné dopravní stavby, kvůli nimž se přípravy rozpočtu zadrhly. Problém je podle nich také v příjmech rozpočtu. „Fischerův kabinet sklízí plody Topolánkovy vlády, která nesmyslně srazila daně nejbohatším a firmám, jako by nepočítala, že ekonomika také někdy může poklesnout. K tomu se přidal návrh na slevu na sociálním pojistném, který státní kasu připravil o dalších 18 miliard. To jsou značné výpadky příjmů, které zejména v době krize vyvolávají logicky problémy v přípravě rozpočtu,“ dodal Sobotka.
Mezi mandatorní výdaje, o kterých Janota hovořil v souvislosti s možným krácením, patří nejen platba státu za státní pojištěnce, ale také platy zaměstnanců veřejné sféry, které by se mohly zmrazit, sociální dávky, ale například i podpora stavebního spoření, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, jejichž dosavadní výše by se mohla plošně snížit.
Zatím politici, kteří chtěli snižovat mandatorní výdaje zejména u sociálních výdajů, hovořili spíše o selektivní potřebě zbavit systém „černých pasažérů“ nebo, když se zdůvodňovalo snížení dávek v nezaměstnanosti, potřebou zbavit se těch, kteří sociální systém zneužívají. Nikdy zatím nezaznělo, že by se mohl plošně snížit například rodičovský příspěvek.
V době vrcholící kampaně do europarlamentu a v začínající kampani před mimořádnými parlamentními volbami politici spíše hovoří o nutnosti sociální dávky zachovat nebo zvýšit. Sněmovnou už prošlo jako protikrizové opatření zvýšení přídavků na děti a podpor v nezaměstnanosti.
Vláda Jana Fischera může sice podobné krácení rozpočtu navrhnout, rozhodnutí bude ale výlučně v kompetenci nové politické reprezentace, která vyjde z předčasných parlamentních voleb v říjnu letošního roku.