Článek
„V prvním čtvrtletí bylo vyhověno jedné žádosti o zelenou kartu. Šlo o obsluhu kovoobráběcího stroje. Nevyhověno bylo dvěma žadatelům,“ řekl Právu tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jiří Sezemský. Dalších čtrnáct žádostí čekalo na začátku dubna na zpracování českými úřady.
Největší zájem o práci v Česku měli občané Srbska. Z Bělehradu zatím dorazilo jedenáct žádostí o zelenou kartu, deset z nich bylo na pozici bourač, řezník. Další čtyři žádosti byly podány na Ukrajině. Po jedné pak v USA a v Makedonii.
„Tento stav není překvapivý a odpovídá změněným podmínkám na trhu práce,“ dodává Sezemský. Na začátku dubna ale bylo v databázi míst, volných pro žadatele o zelené karty, 570 pozic. Tedy výrazně více, než kolik žádostí o ně bylo podáno.
Pro zájemce o zelené karty bylo nejvíce pracovních příležitostí v Brně (130), Plzni (159) a Praze (99). Většina zaměstnání, o které se mohli cizinci ucházet, vyžaduje buď základní vzdělání, nebo minimálně výuční list.
Volná jsou ale i místa pro vysokoškoláky. Takových bylo v evidenci MPSV k začátku dubna 54. Z toho 34 bylo pro lékaře, kterých je v Česku již několik let nedostatek.
O zelené karty mohou od ledna žádat občané dvanácti zemí. Kromě Ukrajiny a zemí bývalé Jugoslávie mezi nimi jsou Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Japonsko, Spojené státy americké a Jižní Korea.