Článek
"Chceme tu vybudovat mírovou protiraketovou základnu," řekl Jan Tamáš, předseda Humanistické strany, která akci spoluorganizovala.
Cílem všech protestů a demonstrací, které organizuje iniciativa Ne základnám, je podle Tamáše vyvolat referendum. "Chceme, aby občané České republiky měli možnost se vyjádřit k otázce umístění radarové základny na našem území," dodal.
Zaorálek řekl, že přišel hlavně poslouchat. Oznámil odmítavý postoj sociální demokracie k základně a požadavek, aby o ní občané rozhodovali v referendu. "Já se hlásím k představě Evropy, která bude sjednocená a mírová," uvedl stínový ministr zahraničí za ČSSD ve svém proslovu.
Základnu chtějí USA postavit ve vojenském prostoru Jince u Příbrami. Její další část, raketová základna, by měla stát v Polsku.
Stavbu prosazují vládní ODS a KDU-ČSL. Ostatní strany mají výhrady. Zelení chtějí, aby základna byla zaštítěna Severoatlantickou aliancí. Podobný požadavek má i ČSSD, většina její členské základny je však stejně jako v případě KSČM proti základně. Sociální demokraté a komunisté trvají na referendu.
Protestuje se i v zahraničí
Základna spojených států v Evropě vadí i některým jiným státům. Například před velvyslanectví v Berlíně přišlo proti americké základně v Česku demonstrovat devět lidí s pacifistickými symboly a českou vlajkou. Čeští diplomaté od nich převzali protestní dopis Německé humanistické strany, která na německé politické scéně nehraje prakticky žádnou roli.
Na podobnou akci v Budapešti ale nedorazil nikdo. Podle konzulky Márie Opělové tak policisté v podvečer dohlíželi jen na prázdný prostor před českou ambasádou.
Čeští odpůrci základny, která by mohla vzniknout ve vojenském újezdu Brdy, demonstrovali v Praze naposled v pondělí 29. ledna, i když akce nebyla povolena. Organizátoři proti tomu podali stížnost, kterou dnes soud uznal. [celá zpráva]