Německo drasticky zlevní elektřinu pro firmy. Česko ji bude muset dotovat také

„Opatření, se kterým přicházejí Němci, je z říše snů. Je to podpora, která by firmám zajistila asi poloviční cenu silové elektřiny oproti obvyklé ceně ve střední Evropě,“ řekl Právu pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.

Silová elektřina, o které Havlíček mluví, znamená proud vedený z elektrárny do domácností a firem, ty za ni platí podle toho, kolik odeberou. Jde o první, neregulovanou, část celkové ceny. Druhou, regulovanou, určuje stát, pokrývá poplatky za provoz, údržbu a rozvoj distribučních sítí a také podporu obnovitelných zdrojů.

V Německu mají od ledna poplatky za přenos elektřiny klesnout o 57 procent. Snížit se má i daň z elektřiny, ze 20 eur na 50 centů za megawatthodinu. Podle hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka to může celkovou cenu pro odběratele snížit o 55 až 60 eur za megawatthodinu, v přepočtu o 1330 až 1460 korun.

K tomu chce spolková vláda snížit velkoobchodní cenu proudu na pět centů, tedy 1,20 koruny. Firmy tak budou moci podle hlavního ekonoma investiční společnosti BH Securities Štěpána Křečka využít levnější silovou elektřinu pro polovinu své spotřeby.

Opatření si vyžádá obrovské náklady. Průmyslový tarif vyjde podle agentury Reuters ročně na 1,5 miliardy eur, tedy 36 miliard korun. Podpora zlevnění přenosu elektřiny vyjde na 6,5 miliardy eur, zhruba 158 miliard korun. Peníze mají jít z národních klimatických fondů. Levnější elektřinu musí ještě schválit Evropská komise.

„Pro Česko to bude velký problém. Už teď jsou ceny pro energeticky citlivé průmyslové výrobce vyšší než v rozhodujících zemích Evropské unie,“ řekl Právu ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.

Německé zlevnění navíc přichází v situaci, kdy tamní podniky na rozdíl od těch českých už neplatí za podporu obnovitelných zdrojů. Česko podle Macenauera oproti velkým průmyslovým zemím silně zaostává v dotování a náhradách nákladů na odklon od uhlí.

„Zavést opatření na snížení ceny elektřiny bude nutné i v Česku. Pokud se to udělá se zaměřením na energeticky citlivé obory jako chemie, keramika nebo ocelářství, budou to náklady pouze v řádu jednotek miliard,“ doplnil Macenauer.

Zdůraznil, že zmíněné výdaje mohou zachránit obory, které odvádí státu na daních střední desítky miliard a zaměstnávají 400 tisíc lidí. „Nyní se rozhoduje o bytí a nebytí některých průmyslových oborů v Česku,“ uvedl.

Domácnostem a firmám chce Havlíček mířící do křesla ministra průmyslu ulevit tak, že by stát převzal platby za obnovitelné zdroje a investoval evropské peníze do přenosových sítí. „Situace je kritická a musíme jít cestou, že odběratelům platby odlehčíme,“ prohlásil místopředseda hnutí ANO, který v čele ministerstva stál už v předchozí vládě svého stranického šéfa Andreje Babiše.

U domácností bude podle něj úspora asi 15 procent regulované části ceny, na vysokém napětí přes 20 procent a na velmi vysokém dokonce přes 30 procent. „To je pro firmy zásadní,“ řekl Havlíček. Přenos plateb na stát vyjde podle něj příští rok na 17 miliard korun.

Navíc hodlá využít evropské peníze, které teď jdou na individuální dotace pro zájemce o fotovoltaiky, tepelná čerpadla nebo zateplení a dát je na posílení sítí. To by podle Havlíčka umožnilo lidem i firmám regulovanou část ceny elektřiny dál snižovat.

Ekonom Křeček soudí, že krok německé vlády může mít pro Česko i pozitivní efekt. „Vyšší konkurenceschopnost německých firem sice může vést ke ztrátě některých zakázek pro české výrobce, spíše ale převáží, že Česko pro německé firmy často vyrábí subdodávky. Ve chvíli, kdy se sousední země rozjede, mohli bychom z toho profitovat i my,“ vysvětlil.

Zlevnění elektřiny podle něj bude tak velký impuls pro německý průmysl, že Česko nemůže dopustit, aby s Němci nedrželo tempo.

„Je možné, že začneme dotovat regulované složky ceny. Ta hraje stále větší roli. Sítě jsou podfinancované a kdyby se podařilo přesměrovat evropské peníze do posílení přenosové soustavy, mohlo by se vybírat méně od lidí a firem,“ doplnil k Havlíčkovu plánu.