Článek
Eurostat nedávno srovnal ceny elektřiny pro domácnosti v Evropské unii vzhledem ke kupní síle. Česko vyšlo jako nejdražší. Je ta statistika odpovídající?
Myslím, že relevantní je. Elektřina v Česku je vzhledem ke kupní síle drahá. Ve srovnání cen pro podniky na tom také nejsme úplně dobře. A už vůbec ne, když se srovnáme s mimoevropskou konkurencí.
Pravděpodobný budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček z ANO prohlašuje, že od ledna přesune platby za obnovitelné zdroje z domácností a firem na stát, což elektřiny zlevní až o desetinu. Dostaneme se na evropský průměr?
Převedení plateb za obnovitelné zdroje lze provést poměrně snadno a představuje 500 korun za megawatthodinu bez DPH. To by mělo znamenat zlevnění pro domácnosti o sedm až osm procent, a mohlo by nás to v žebříčku zemí dostat do klidnějších vod.
Zatíží to státní rozpočet, ale je to sázka na rychlejší hospodářský růst, protože domácnosti budou mít víc peněz na utrácení. Podniky budou konkurenceschopnější, takže by to teoreticky mělo přinést víc peněz, než na kolik to vyjde.
Když stát převezme platby za obnovitelné zdroje, zatíží to státní rozpočet, ale je to sázka na rychlejší hospodářský růst
Distributoři říkají, že musí ročně navýšit investice o miliardy hlavně kvůli fotovoltaické energii. Je to tak?
Fotovoltaiky v tom hrají velkou roli. Je to samostatná položka u distributorů, která opravdu hodně narostla. Současně jde i o obnovu sítí. Rozsáhlý červencový výpadek ukázal, že na tom nejsme dobře.
Problém způsobily spíš chyby dispečerského typu a možná zastaralý model sítí. Ty dnes fungují jinak než dřív - už to není tak, že elektřina teče takzvaně z kopce od velkých zdrojů k odběratelům. Vzhledem k obnovitelným zdrojům je to podstatně komplikovanější.
Je pravděpodobné, že se výpadek bude opakovat?
Nechci strašit, ale dostali jsme se do celkem velkých potíží. Podle odborníků se nepokazila jedna, ale rovnou čtyři věci najednou. V situaci, která nebyla nijak dramatická, bez extrémních meteorologických jevů nebo mimořádné situace ze zahraničí.
Umím si představit složitější situaci. Proto se nedá vyloučit, že se něco takového opakovat bude. Současně věřím, že provozovatelé přenosové sítě i distribučních soustav se poučili. Je potřeba chyby pojmenovat a říct si, co uděláme pro to, aby se neopakovaly.
Představitelé stran budoucí vlády tvrdí, že emisní povolenky pro domácnosti, na kterých se shodly země EU, nezavedou. Jak to hodnotíte?
Myslím, že to je dozvuk předvolební kampaně. Neříkám, že by to ty strany nechtěly udělat. Nakonec ale nejspíš odejde jen dopis do Bruselu, že se nám to nelíbí. Nemyslím, že to budeme eskalovat do situace, kdy bychom porušili unijní právo a vystavili se riziku ohrožení čerpání evropských peněz.
Jakmile bude nová vláda, převáží pohled, že to sice je zátěž, ale současně se sem peníze vrací. Jde spíš o to, aby se dobře rozdělily. Havlíček slibuje, že je dá do sítí. To je dobrý nápad. Složitější je, aby to přineslo efekt. Aby se snížily ceny pro spotřebitele a peníze nezůstaly v dodavatelském kartelu. To snadné není.
Jan Palaščák
Vystudoval ekonomii na Univerzitě Karlově, působil v ČSOB a na finančních trzích.
Založil vlastní energetickou skupinu Amper Holding.
Zaměřuje se na moderní energetiku, decentralizaci, obnovitelné zdroje a digitalizaci energetických systémů.
Pokud se povolenky zavedou, na co by se měly výnosy použít?
Půjde o to, aby se peníze dostaly bez složité byrokracie k těm, na něž opatření dopadne. Na bohatší, kteří třeba využili dotaci Zelená úsporám, snížili si energetickou náročnost a mají elektromobil, to nedopadne vůbec.
S nadsázkou říkám, že pokud budou Motoristé mít ministerstvo životního prostředí, nepůjdou do přímého sporu s Bruselem. Mohli by přijít s takzvaným motovoucherem. Lidem, kteří se bez auta neobejdou, a na něž bude dopad velký, by se zvýšené cestovní náklady vrátily. Myslím, že něco takového vznikne.
Domácnosti budou kvůli povolenkám platit za energie až desítky tisíc korun ročně navíc, varují odborníci. Ministerstvo životního prostředí má zase studii, že to bude méně. Jak to bude podle vás?
Ta studie je optimistická, počítá s cenou 45 eur za povolenku. Ale je potřeba zvažovat různé cenové hladiny, s inflací to může být i 60 eur. Pokud by povolenka vystoupala na 100 až 200 eur, tak jsme úplně jinde.
V každém případě budou dopady nerovnoměrné. Ten, kdo jezdí naftovým nebo benzínovým vozidlem, a ještě třeba topí uhlím, pocítí dopad extrémně. Pro část domácností bude i při aktuální burzovní ceně povolenky 65 eur dopad nemalý, nižší desítky tisíc ročně.
