Hlavní obsah

Koalice má církevní restituce v kapse, sehnala sto první hlas

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Vládní koalice si může mnout ruce. Pokud si v září při hlasování o Senátem zamítnutém zákonu o církevních restitucích zajistí plný počet svých členů, tedy stovku, pak levicové odpůrce přehlasuje. Potřebný sto první hlas, který je k tomu třeba, jí dodá bývalý občanský demokrat Michal Doktor.

Foto: Petr Horník, Právo

Karolína Peake a Michal Doktor ve Sněmovně

Článek

„Koalice může spíše počítat s mou podporou,“ řekl ve čtvrtek Doktor Právu. „Je to v souladu s postojem regionálního politického hnutí Jihočeši.cz,“ dodal. Za toto hnutí jde v říjnu do voleb.

Připouští, že restituční paragrafy nejsou dokonalé. „Zákon už nikdo nepřepracuje, ale pokud to rozhodnutí neudělá tato Sněmovna, tak už to neudělá žádná. A to hodně dlouho, proto restituce podpořím,“ prohlásil.

Při červencovém hlasování, kdy zákon o narovnání státu s církvemi podpořilo 93 poslanců, Doktor chyběl. Tentokrát je ale podle něho zcela jiná situace.

Doktor: Vláda vede idiotickou kampaň

„Teď se budou počítat jen hlasy pro zákon. To je kvalitativně jiná situace, a proto podporu zvažuji,“ uvedl. Pro něho je důležité, že na zákonu vydělá daňový poplatník.

„Vyčítám vládě, že vede naprosto idiotickou kampaň, protože debata se vede o vydání majetku církvím a už se nemluví o tom, že součástí toho konceptu je odluka církví od státu, neboli, že církevní kněží přestanou být státními úředníky. Tedy mnou placenými úředníky,“ odůvodnil poslanec své rozhodnutí hlasovat pro zákon.

Doktor opustil ODS vloni v listopadu po jmenování Martina Kuby ministrem průmyslu a obchodu. Netajil se zklamáním, že premiér Petr Nečas jej při výběru kandidáta na tento post pominul. K Jihočechům2012.cz přestoupil hned v lednu.

Občanských demokratů je nyní ve Sněmovně 51, TOP 09 a Starostové mají 41 členů. Osm hlasů dá dohromady nové uskupení LIDEM.

Tři „záložníci“

Koalice má „v záloze“, kromě Doktora, ještě další tři poslance. Dva členy klubu VV Josefa Dobeše a Milana Šťovíčka, kteří nikdy proti zákonu nevystupovali, ale při červencovém hlasování v sále nebyli.

Dobeš jako katolík byl považován za příznivce restitucí, jeho absence byla překvapivá. Spekulovalo se, že Dobešovi vadil nátlak, kterému měli údajně být vystaveni někteří členové VV při odchodu véček do opozice. „Jsem konzervativní člověk a jsem rozhodnutý církevní restituce podpořit,“ řekl v červnu.

Šťovíček tvrdil, že vládu bude podporovat, dokud se bude držet svého programu – a ten restituce obsahuje. Dvě hodiny před rozhodnutím však opustil jednací sál.

V červenci chyběl také bývalý člen ODS Pavel Bém, který nikdy svůj názor na církevní restituce nezveřejnil, i když prohlašoval, že „má dlouho pevný názor“, a odkazoval až na hlasování. Ani jeden z nich na otázku, zda podpoří církevní restituce při opakovaném hlasování ve Sněmovně, včera nereagoval.

Stát nás přehlíží, bouří se menší restituenti

Miliardy pro církve dostaly do varu i restituenty, jimž měl být vrácen majetek, který jejich předkové za různých okolností vložili v 50. letech do zemědělských družstev. Již dvacet let se někteří bezvýsledně domáhají vrácení tohoto majetku nebo jeho nahrazení.

„Současné jednání o restitucích církví považujeme za nespravedlivé. Tady se jedná o mnoho miliard, v našem případě jde ve srovnání s tím o pár korun,“ tvrdí předsedkyně Svazu restituentů v zemědělství Miloslava Pešková. Zároveň se jí nelíbí i to, že restituenti z 90. let museli splnit podmínku: zajistit na vrácené půdě hospodaření, což po církvích nikdo nežádá.

Pešková se domáhala svých nároků až u Ústavního soudu. Ten jí přiznal pouze stotisícové odškodnění za jedenáctileté průtahy při jednání. Restituentka se proto obrátila s žalobou k mezinárodnímu soudu do Štrasburku.

Podle Peškové se do Štrasburku chystají i další, kteří již vyčerpali všechny možnosti domoci se práva u českých soudů. Jak uvedla, stát jen léta přihlížel, jak je majetek z družstev vyváděn, a pro původní majitele nezbylo téměř nic.

Restituenti se již loni obrátili s žádostí o pomoc dopisem na premiéra Petra Nečase (ODS), který jim odpověděl, že „nyní, kdy vláda a parlament přijímají vesměs nepopulární úsporná opatření, nelze zatížit státní rozpočet dalšími výdaji v řádu několika miliard“.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám