Článek
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto nabídla v novém roce práci jen 800 agenturních pracovníků, což je ve srovnání s loňským podzimem téměř o čtyři tisíce pracovních míst méně.
„Většina těchto pracovníků je ze Slovenska, Polska, Bulharska, Rumunska nebo z Ukrajiny. Ti z velké části odjeli už na vánoční svátky domů a už se sem nejspíš nevraceli, protože se tady nehromadí,“ řekl Právu ředitel mladoboleslavské městské policie Tomáš Kypta.
Na ubytovnách zůstali hlavně lidé z Mongolska či Vietnamu. Jejich komunita je pro ostatní poměrně uzavřená a nepřístupná. „Nemám peníze. Nemám práci. Musíme čekat,“ říkal jeden z vietnamských čekatelů na práci.
Pro strážníky tato situace zatím znamená především posílení nočních hlídek. „Preventivně posilujeme noční služby a hlídky právě kolem ubytoven a ve městě kolem restaurací, ale zatím je klid. Možná i kvůli mrazu nikdo moc na ulicích nezůstává,“ dodal Kypta. Ve městě také začne od 1. února fungovat bezplatné krizové centrum.
Pracovní povolení se nevydávají
Úřad práce přitom nemá pro cizince dobré zprávy. „Nová pracovní povolení pro cizince neudělujeme,“ uvedl ředitel mladoboleslavského úřadu práce Luboš Záveský.
Obdobná je situace také například na Kutnohorsku, Pardubicku či v Plzni, kde pracují stovky zahraničních dělníků například v továrnách na elektroniku.
„Teď je důležité uhlídat, aby se zde cizinci nelegálně nezdržovali, jinak se zhorší bezpečnostní situace, nebudou se moci živit jinak než krádežemi,“ varoval plzeňský primátor Pavel Rödl (ODS), podle něhož se ve svízelné situaci ocitnou hlavně lidé ze vzdálených zemí, kteří si ještě nestačili vydělat ani na cestu domů.
Více než polovina zahraničních pracovníků v Plzni pochází ze států mimo Evropskou unii. Rozhodující podle plzeňského radního pro oblast bezpečnosti Karla Palečka bude přelom ledna a února, kdy se mají velké podniky vyjádřit, zda budou služby agenturních pracovníků ještě potřebovat.
„Pokud se pak vyskytnou nějaké problémy, jsme schopni se velice rychle domluvit s městskou, státní i cizineckou policií na jejich řešení,“ dodal Paleček. Kromě odhalování nelegálně působících cizinců může jít i třeba o dohled v okolí ubytoven.
Po výpovědi by měli do 10 dnů z ČR
„Pardubický region, když nepočítáme Prahu, je po Plzni a Mladé Boleslavi z tohoto pohledu třetím nejproblémovějším městem v Česku,“ potvrdil Právu Petr Klimpl, ředitel Úřadu práce Pardubice. Pracovní povolení na Pardubicku mělo k 1. lednu 7714 cizinců ze zemí mimo EU, nejvíce z Vietnamu a Ukrajiny zhruba po 2700, pak 1200 Mongolů a asi 600 Moldavanů.
Přibližně čtvrtina z nich už ztratila práci a do deseti dnů po výpovědi musí opustit EU. Jen k poslednímu dni roku 2008 podle statistik pardubického úřadu práce dostalo výpověď 476 cizinců. Další stovky cizinců budou zřejmě propuštěny během prvního čtvrtletí.
„Výrazně zesílíme kontroly pobytu cizinců v kraji,“ slíbil Milan Majer, ředitel Oblastního ředitelství Cizinecké policie v Pardubicích.
„Především dělníci z Mongolska, kteří sem přijížděli sami bez zaměstnavatelské agentury, se snaží pobyt si prodloužit,“ podotkl primátor Pardubic Jaroslav Deml (ODS). Podle něj bude třeba urychleně rozšířit kapacitu záchytných azylových zařízení a vytvořit legislativní podmínky pro to, aby samosprávy mohly problémy cizinců bez práce, bez prostředků a ubytování řešit.