Článek
Vědcům k práci postačí běžný buněčný materiál například z lidské kůže. Oznámila to Jana Křížová z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Embryonální kmenové buňky pro mnoho vědců představují největší naději, jak získat pomyslné "náhradní díly", které by bez problémů přijal organismus lidí trpících závažnými chorobami jako diabetes a Parkinsonova choroba. Tyto buňky mohou pomoci i lidem odsouzeným k nehybnosti po zranění míchy.
Problémem metody doposud bylo, že při získávání kmenových buněk se ničily životaschopné lidské zárodky, proti čemuž se ostře stavěla například římskokatolická církev. Nový postup tento problém odstraňuje, neboť si vystačí s běžnými buňkami, které jsou například v lidské kůži.
Křížová uvedla, že výzkumy v posledních letech naštěstí potvrdily možnost zvrátit osud již diferencovaných buněk, z nichž jsou složeny různé tělesné orgány, a "přinutit" je, aby se vrátily zpět do takzvaného pluripotentního (nediferencovaného) stavu, velmi podobného tomu, v jakém jsou kmenové buňky v lidském embryu.
Tímto postupem bude možné připravit kmenové buňky pacientů s různým typem onemocnění včetně vrozených nemocí, uvedla Křížová. Nová technologie podle ní umožní studovat příčiny onemocnění a hledat nové léčebné postupy.
Vědci z Ústavu experimentální medicíny, který řídí profesorka Eva Syková, a Výzkumného ústavu živočišné výroby ministerstva zemědělství, jejichž šéfem je Tibor Moško, kteří jsou aktivní v rámci Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad, se tak jako první v České republice připojili k několika světovým laboratořím zvládajícím tento postup.