Hlavní obsah

Pravidla na sjezdovkách: má lyžař vpředu přednost?

Právo, Petr Kozelka, Petr Pokorný

Jaká pravidla platí na sjezdovkách v Česku? Před nadcházející zimou mimořádně aktuální otázka. Zatímco jedni tvrdí, že žádná, jiní právníci mají jasno: precedentní je rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2005, podle kterého jsou i pro lyžaře v Česku závazná pravidla Mezinárodní lyžařské federace (FIS). Jejich zásada zní: lyžař vpředu má přednost.

Foto: Jana Hanušková, Právo

Každý lyžař se musí chovat tak, aby neohrozil jinou osobu a nezpůsobil jí škodu. Ilustrační foto.

Článek

Celou diskusi rozvířilo středeční rozhodnutí Okresního soudu v Prachaticích, kterým byl osvobozen devatenáctiletý Jakub Závora, obžalovaný z ublížení na zdraví za to, že v únoru na sjezdovce v Zadově vážně zranil sedmiletou lyžařku.

NS: pravidla FIS jsou závazná

Závorův advokát Josef Dvořák postavil obhajobu na tvrzení, že v tuzemsku neexistuje právní norma, která by upravovala pohyb lyžařů na sjezdovce. Pravidla FIS mají pouze doporučující, nikoliv zákonnou váhu.

Soud se nakonec s jeho argumenty ztotožnil. Soudce Jiří Mühlstein rozhodl, že mladík není trestně odpovědný proto, že se na sjezdovce choval normálně. „Nedopustil se rychlé ani riskantní jízdy,“ uvedl soudce.

Právo však má k dispozici tři roky staré rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), podle kterého jsou pravidla schválená Mezinárodní lyžařskou federací FIS pro lyžaře závazná. A v těch se jasně říká: „Každý lyžař se musí chovat tak, aby neohrozil jinou osobu a nezpůsobil jí škodu. Lyžař na svahu, má-li možnost vybrat si směr jízdy, musí jet tak, aby se vyhnul nebezpečí srážky s lyžařem pohybujícím se na svahu pod ním“.

Právě na pravidla FIS se odvolával prachatický žalobce Josef Fraško. Ke zranění dívky došlo tak, že mladík při prudkém dojezdu k turniketům na konci sjezdovky nezaregistroval včas dívku, která s otcem dojela před ním a stáčela se k vleku.

Z pravidel FIS: Lyžař musí jet tak, aby se vyhnul srážce s lyžařem pohybujícím se na svahu pod ním

NS řešil v roce 2005 případ velmi podobný tomu ze Zadova. V roce 1998 česká občanka Věra Svobodová srazila na sjezdovce v italském alpském letovisku německého lyžaře Heika Beckeho. Ten jel jako předposlední ve skupině lyžařského kurzu v širokém oblouku, lyžařka přijíždějící shora jej uviděla před sebou za terénním zlomem na poslední chvíli a střetu už nedokázala zabránit. Svobodová Beckemu přejela lyže a navíc do něj vrazila tak nešťastně, že si muž při pádu vykloubil rameno.

Zraněný lyžař Svobodovou zažaloval u českého soudu o náhradu škody. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem z roku 2002 rozhodl, že žena musí Beckemu zaplatit odškodné ve výši 1135 eur (necelých 30 000 Kč). Svobodová ve svém dovolání k NS tvrdila, že soud její odpovědnost za škodu dovodil na základě pravidla FIS, které není pramenem práva, byť je zvykovou normou, a toto pravidlo nemůže mít přednost před zákonem.

NS v čele s předsedkyní senátu Martou Škárovou ale dovolání jako nepřípustné odmítl. „Pravidla chování pro lyžaře, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací, obsahují normy, jejichž dodržováním má být zajištěna bezpečnost uživatelů sjezdovky a slouží tak k předcházení vzniku škod, s nimiž zákon spojuje odpovědnost. I když nejsou obecně závazným právním předpisem, jsou tato pravidla pro lyžaře na sjezdové trati závazná, a to bez ohledu na to, zda jsou pramenem práva, či nikoliv,“ rozhodla soudkyně Škárová.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu je vodítkem

„Rozhodnutí je vodítkem pro soudy nižších stupňů, jak postupovat v podobných případech,“ řekl mluvčí NS Petr Knötig. I když každý soud rozhoduje podle vlastního uvážení, z dotázaných znalců se většina domnívá, že prachatický soud měl zřejmě postupovat právě podle verdiktu NS. „Tímto verdiktem totiž NS ukázal, že jasně daná pravidla pro lyžaře na českých sjezdovkách existují,“ řekl Právu jeden z dotázaných právníků.

O platnosti pravidel FIS v Česku je přesvědčen i státní zástupce Josef Fraško, který se proti rozsudku prachatického soudu okamžitě odvolal. Navíc argumentoval nálezem Nejvyššího soudu z 1. září letošního roku, který umožňuje trestně stíhat i člověka, jenž se újmy na zdraví dopustí i při činnosti, která není upravena právními předpisy. Tedy na základě paragrafů 223 a 224 trestního zákona, v nichž je uvedeno, že kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

„Dle judikátu Nejvyššího soudu, který přihlédl k občanskému zákoníku, je každý povinen si počínat za každé situace tak, aby někoho nezranil či nezpůsobil mu škodu. K tomuto ale soud vůbec nepřihlédl,“ řekl Fraško.

Šance v civilní při

Advokát obžalovaného Josef Dvořák ovšem tvrdí, že pokud by byl jeho klient odsouzen, mohly by být uzavřeny všechny lyžařské areály v republice. „Šlo o nehodu při sportu. Můj klient by byl postižitelný ve chvíli, kdyby se šílenou rychlostí řítil ze svahu a způsobil nehodu. Dle svědků jel ale úplně normálně jako všichni ostatní.“

Dvořák trvá na tom, že podobnou událost lze přirovnat k situaci, kdy se dva normální chodci srazí z neopatrnosti na chodníku a jeden z nich utrpí zranění. „Nebyly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu, případ proto může řešit nanejvýš občanskoprávní soud,“ podotkl advokát.

Většina oslovených právníků se přitom shoduje, že žaloba u civilního soudu by byla s největší pravděpodobností úspěšná. Patří mezi ně i českobudějovický advokát Jiří Švihla, specialista na občanskoprávní spory, včetně mezinárodních, který v současné době zastupuje u rakouských soudů dva české lyžaře, kteří způsobili nehody na sjezdovkách u našich jižních sousedů.

„Nechci se vyjadřovat k trestní odpovědnosti, je ale zřejmé, že pokud by rodina dívky podala občanskoprávní žalobu na náhradu škody za újmu na zdraví, určitě by u soudu uspěla. Použití pravidel FIS je totiž běžné nejen v Rakousku či Německu, ale i u nás,“ konstatoval Švihla.

Návrh zákonné úpravy, který mimo jiné řešil pravidla jízdy lyžařů na sjezdovkách, sice už byl v Česku předložen, ale neprošel v Legislativní radě vlády a jak řekl Právu náčelník Horské služby ČR Jiří Brožek, nelze očekávat v dohledné době jeho přijetí.

Zadovskou kauzou se nyní bude v trestněprávní rovině zabývat krajský soud.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám