EU dává na ekologii stále víc, Česko nikoliv

Komise porovnávala dvě období - roky 2001 až 2003 s rozmezím let 2004 až 2006. Celkové výdaje na státní pomoc na životní prostředí se v EU přibližně zdvojnásobily - ze sedmi miliard eur na 14 miliard eur (ze 175,5 na 351 mld. Kč). Mezi členskými státy však byly obrovské rozdíly.

Nejvíce vzhledem k rozpočtu dávaly Švédsko (0,77 % HDP), Dánsko (0,35 %) a Německo (0,32 %). Nad průměrem EU, který činil 0,12 procenta HDP, byly ještě Rakousko, Nizozemsko a Finsko. V žebříčku největších dárců dosáhla na třetí místo Británie za SRN a Švédskem.

Naopak relativní pokles výdajů hlásí kromě České republiky také Slovinsko, Maďarsko Kypr a Estonsko.

Jedním z hlavních důvodů celkového růstu je podle Komise skutečnost, že se ve zvýšené míře uplatňovaly úlevy od ekologických daní.

V den zveřejnění této půlročně aktualizované statistiky schválil Evropský parlament podle očekávání legislativu, která označuje vážné poškození životního prostředí za trestný čin, ať už ke škodě došlo záměrně, nebo zanedbáním.

Půjde o zamoření vzduchu, půdy či vod radiací, nelegální skladování jaderného odpadu, držení a zabíjení chráněných druhů živočichů a rostlin či výrobu a distribuci látek ničících ozón.

Členské státy musí do dvou let stanovit „efektivní, přiměřené a odrazující“ trestní sazby. Čeští europoslanci za ODS hlasovali proti směrnici, protože ji považují za "ideologicky podbarvený pokus zavést zcela novou kategorii trestných činů".

Česko s Finskem a Německem patří už nyní v Unii k státům, které uplatňují vůči poškozovatelům životního prostředí relativně nejpřísnější kritéria.