„Výstava mapuje výrobu v dílně Franz Kolb&Söhne v Pekařově. Původní zemědělec Kolb začal flašinety vyrábět v roce 1864 a výroba trvala pravděpodobně až do konce 2. světové války. Expozice mapuje období jeho činnosti,“ řekl Martin Černohous z občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné, které se s šumperským Vlastivědným muzeem podílí na výstavě s názvem Jak se v Pekařově narodila hudba.

Historii výroby flašinetů si každoročně připomínají lidé i přímo v Pekařově na Šumpersku, kde Kolbova dílna sídlila. Každoročně tam v srpnu míří flašinetáři například z Francie, Polska, Švýcarska, Slovinska a Německa na akci zvanou Pekařovská pouť.

Kdysi pro chudáky, dnes pro boháče

Návštěvníci mohou od úterka v šumperském muzeu obdivovat vzácnou sbírku flašinetů, které sem putovaly z různých koutů Česka — z Prahy, Brna i Rožnova pod Radhoštěm. „K vidění jsou malé žebrácké jazýčkové flašinety i velké píšťalové. Největší je velký skříňový flašinet,“ doplnil Černohous.

Na tento hudební nástroj se hojně hrálo koncem 19. století a také začátkem 20. století. Zatímco dříve chodívali s flašinety váleční vysloužilci, invalidé či chudina, nyní jejich majitelé patří k těm movitějším. Starší nástroje v horším stavu vyjdou na 20 až 30 tisíc korun.