Bulu vydal Fridrich II., budoucí císař, který v roce 1212 byl jen sicilským králem. Tato fakta znají i žáci na základní škole, málokdo však ví, že tento panovník z rodu Štaufů, nejslavnější císař vrcholného středověku a opravdový otec italské renesance, velmi rád pobýval v západočeském Chebu a že je tu s ním spojena památka, kterou nám může závidět celý svět.

Fridrich II. většinu života strávil v Itálii, ale když v letech 1212 – 1220 cestoval po střední Evropě, pravidelně se zastavoval v Chebu. Z dokumentů víme, že tu pobýval v červenci 1213, v červnu 1214, v listopadu a v prosinci 1215 a v listopadu 1219.

Vzdušný interiér horního patra chebské kaple, kde se gotická klenba lehce vznáší držena nádhernými mramorovými sloupy.

Vzdušný interiér horního patra chebské kaple, kde se gotická klenba lehce vznáší držena nádhernými mramorovými sloupy.

FOTO: Peter Kováč, Právo

V roce 1213 tu hostil Přemysla Otakara I. a vybrané říšské hodnostáře, v roce 1214 opakovaně přijel za Fridrichem do Chebu český král a objevila se tu řada osobností, třeba magdeburský arcibiskup Albrecht II., který financoval stavbu první gotické katedrály v Německu.

Vzácné hosty, kteří na chebský hrad za Fridrichem II. zavítali, musela přímo fascinovat patrová kaple na nádvoří, která náleží k nejpozoruhodnějším dílům rané gotiky ve střední Evropě.

Každý, kdo vstoupí dovnitř, je překvapen. Přízemí je ponuré, vypadá spíš jako krypta, ale horní patro je zalité světlem a raně gotická klenba se tu nad vámi přímo vznáší, vypadá jako krásný baldachýn, přidržovaný štíhlými mramorovými sloupy, které působí velmi elegantně.

Cesta ke světlu

Mysticky působící kontrast potemnělého přízemí a prosvětleného patra evokuje cestu z temnoty ke světlu, ze světa pozemského k nebeskému. Architekt, který toto vymyslel, dobře věděl, jak zaujmout diváka, a existuje jen málo staveb na světě, kde si divák tak intenzivně uvědomí, jak lze pomocí konstrukce, architektonické dekorace a kamenických článků rafinovaně ozvláštnit interiér stavby, která zvenku na nádvoří působí téměř jako hradní pevnost, vybudovaná z pevného kamene.

O chebské palácové kapli a o době jejího vzniku byly odborníky vysloveny různé a často i protichůdné názory. Mezníkem pro její datování se stal slib mladého Fridricha II., že bude respektovat majetky a práva římské církve, což potvrdil 12. července 1213 listinou podepsanou „v kapli na hradě v Chebu“, jak se praví v dokumentu.

Gotická klenba

Gotická klenba

FOTO: Peter Kováč, Právo

Někteří tvrdí, že kaple nebyla ještě dokončená, takže právní akt asi proběhl v jejím přízemí, zatímco horní patro bylo ještě pod lešením, jiní badatelé uvádějí, že tu kaple stála už v létě 1213 ve své plné kráse. Stavebníkem skvělého architektonického díla tak mohl být Fridrich II., ale možná i jeho otec, císař Jindřich VI., nebo strýc, král Filip Švábský.

Štaufský styl

Ale mnohé nasvědčuje, že za vznikem patrové císařské kaple v Chebu opravdu stál Fridrich II., nejslavnější vládce dynastie Štaufů, kterou Němci obdivují tak jako my Přemyslovce nebo Lucemburky. Architekturu kaple totiž charakterizuje propojování forem románského stylu a gotiky, což tvoří dohromady osobitý „štaufský“ styl, s jakým se setkáme na nejslavnějších Fridrichových stavebních zakázkách v italské Kampánii a Apulii a také na Sicílii.

Fridrich II. měl také značný zájem o matematiku, fundovaně třeba diskutoval s Leonardem Fibonaccim, který zavedl do evropské matematiky arabské číslice. A propracovanost půdorysu chebské stavby prokazuje, že se tu výrazně uplatňuje talent dobrého architekta i matematika, což je třeba typickým rysem Fridrichova fascinujícího hradu Castel del Monte, postaveného na pravidelném půdorysu osmiúhelníku.

V kapli najdeme jeden z nejodvážnějších erotických motivů v evropském umění vrcholného středověku.

V kapli najdeme jeden z nejodvážnějších erotických motivů v evropském umění vrcholného středověku.

FOTO: Peter Kováč, Právo

V Chebu nejde jen o architekturu. V interiéru návštěvník najde velmi bohatou sochařskou dekoraci. Originální jsou zejména hlavice mramorových sloupů v prvním patře. Na jedné spatříme andělské bytosti s biblickými knihami a svitky v rukou, na druhé necudné figury, z nichž nahý onanující muž patří k nezapomenutelným dojmům pro každého pozorného diváka. Dobro a zlo, neřest a ctnost, to byl přesně způsob uvažování příznačný pro Fridricha II., který miloval na svém dvoře vyhrocené polemiky učenců i slovní souboje básníků.

Opomenutý zázrak

Chebská kaple je umělecký zázrak. Nikde ve střední Evropě nenajdeme jiné dílo spjaté přímo se Štaufy, které by svojí krásou a zachovalostí mohlo konkurovat patrové kapli na chebském hradě. Jde přímo o manifest originální štaufské gotiky. Už v roce 1935 vlivný americký badatel Cresswell Shearer tvrdil, že právě Cheb výrazně ovlivnil stavební zakázky Fridricha II. v Itálii. Na jeho prorocké tvrzení se však nepochopitelně zapomnělo.

Západočeský unikát se naopak dostal do izolace. Pro Němce je památka někde v Česku, tedy v cizině, a pro Čechy je to německé umění, které se do dějin národního umění nehodí. Není náhoda, že poslední a jediná samostatná kniha o chebské kapli vyšla v roce 1929, a to německy. Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů tu sice udělal před pětadvaceti roky rozsáhlý stavebně historický průzkum celého objektu, ale výsledkem byl jen na psacím stroji sepsaný tlustospis, který dnes existuje pouze ve dvou exemplářích.

Pečeť císaře Fridricha II.

Pečeť císaře Fridricha II.

FOTO: Peter Kováč, Právo

Ostatně macešsky se k samotnému Fridrichovi II. zachovalo i město Cheb. V jeho centru najdeme impozantní monument se záznamem všech historicky důležitých událostí. Jméno Fridricha II. tu zcela nepochopitelně chybí. Navzdory tomu, že to byl nejúžasnější panovník evropského středověku, a navzdory tomu, že on sám měl Cheb nesmírně rád, a kdykoli mohl, tak tu pobýval a přijímal zde i významná státnická rozhodnutí.