Kleť - otevřené okno do rakouských Alp

Práce trvaly dva roky a byly komplikovány nesnázemi při dopravě stavebního materiálu. Na vrchol Kleti bylo nutno vyvézt mimo jiné přes dva tisíce povozů písku, vody, kamene a vápna.

Kruhová kamenná věž s otevřeným ochozem a cimbuřím byla dokončena v r. 1825. Josefova věž, jak ji lidé označovali, lákala vznešené hosty knížecí rodiny, k nim začali přibývat další návštěvníci, kteří putovali za pohledem na alpské velikány. O jejich množství i o jejich dojmech svědčí mnohé zápisy v pamětních knihách. První návštěvní kniha hned v úvodu obsahovala žádost, aby do ní návštěvníci nepsali věci nemravné.

Rozhledna Kleť

FOTO: fotobanka Profimedia

FOTO: Vladimír Haviar

Málo je známo, že se v letech 1939 až 1945 stal vrchol Kleti součástí vnucené hranice mezi Velkoněmeckou říší a Protektorátem Čechy a Morava. Hranice vedla po hřebeni, Josefova věž s turistickou chatou připadly Říši, stejně jako nedaleký Český Krumlov.

Název hory „ Naklethi“ byl znám zcela bezpečně už ve třináctém století, lesní pozemky na této hoře daroval Přemysl Otakar II. nově založenému klášteru ve Zlaté koruně. Ještě v sedmnáctém století byla Kleť rájem divočiny: z roku 1624 pochází zpráva, že se zde nachází „hojnost zvěři - jelenů, laní, medvědů, srnců, vepřů a sviní divokých, rysů, vlků, divokých koček, lišek a zajíců, tetřevů i mnoha čižebných ptáků". Přestože je dnes místní fauna mnohem chudší, na Kleti se zachovaly téměř původní suťové lesy a byla zde vyhlášena přírodní rezervace.

FOTO: Vladimír Haviar

Kleť má ještě jeden unikát: je tady teplejší klima a více slunečných dnů, než je na šumavských pláních, které leží přibližně ve stejné nadmořské výšce. Zejména v zimě, kdy při jižním proudění teplý a suchý středomořský vzduch přeletí Alpy a temperuje vrchol Kletě, zatímco přilehlé kotliny jsou zality chladným a vlhkým vzduchem....A právě v této době jsou nejvhodnější podmínky pro pozorování Alp.