Článek
Do strašeckého muzea se hlava vrátila po 68 letech. V roce 1943 ji sem odevzdal nálezce Josef Šlajchrt z nedalekých Mšeckých Žehrovic.
Netušili, co mají doma
„Tatínek ji našel v bývalém pískovém lomu, kde lidé kradli písek a sesouvala se tam pak půda. V jednom takovém sesuvu je našel rozlámanou na kusy. Zpočátku jsme vůbec netušili, co máme doma, ale tatínek se zmínil na šachtě, kde pracoval, a amatérský archeolog, který se o tom dozvěděl se hned přijel podívat a odhalil, že máme velkou vzácnost,“ vzpomínal syn nálezce František Šlajchrt, kterému v době nálezu byl téměř rok.
„Teď ji tady vlastně vidím poprvé, protože na tehdejší setkání si nepamatuju,“ pousmál se dějepisu znalý muž, který dosud vypomáhá s výukou na strašeckém gymnáziu.
Opuková plastika hlavy významného Kelta nalezená na Rakovnicku.
Památku srovnávanou s korunovačními klenoty si mohou zájemci v muzeu prohlédnout jen v pátek do 22 hodin. Po celou dobu je střežena policisty a samotná je pod neprůstřelnou vitrínou. Pak se bude opět za přísných bezpečnostních opatření vracet do depozitáře Národního muzea, odkud si ji při 68.výročí od nálezu novostrašecké muzeum půjčilo.
Podle kurátora části archeologické sbírky Národního muzea v Praze Pavla Sankota je originál keltské hlavy unikátní a nenahraditelný. „Hodnota je nevyčíslitelná,“ uvedl Sankot.
Rakovnická má unikátní detaily
Památka je podle vědců ve výborném stavu, jelikož byla zřejmě krátce po objevení natřena ochrannou vrstvou. Odborníci se domnívají, že hlava patřila druidovi, tedy keltskému duchovnímu či učenci považovanému za velmi významného člověka. Podle archeoložky muzea Kateřiny Blažkové je podobných plastik na území Evropy několik desítek. Žádná z nich však není tak zpracovaná do detailů jako ta z Rakovnicka.
„Žádná nemá tajemnou dírku ve vousech, jejíž účel do dneška není znám,“ dodala Blažková. „On to byl nějaký kuřák,“ hodnotil nálezce Josef Šlajchrt a vědci i o takové možnosti dodnes spekulují.
