Těžko říct, jestli jde o odvahu či bláznovství, když se lidé dobrovolně vydávají do míst, jako je Yungas Road. Severní úsek této cesty propojuje bolivijská města La Paz a Coroico. Ze strany La Paz se silnice vine v nadmořské výšce okolo 4700 metrů, u městečka Coroico pak klesá zhruba ke dvanácti stům metrů nad mořem.

V některých úsecích je silnice tak úzká, že je nereálné, aby se protijedoucí automobily vyhnuly. Jeden z řidičů pak musí po křivolaké trase s různě náročným terénem couvat tak dlouho, než se dostane do širší části. I pro zkušeného řidiče jsou to horké chvilky.

Riziko je obrovské

Přestože Silnici smrti lemuje z jedné strany skála a z druhé stovky metrů hluboká propast, projíždějí tudy také autobusy. Nejeden z nich se zřítil ze srázu, když řidič špatně odhadl možnosti cesty.

V deštivém počasí, kdy je navíc mlha, se terén podmáčí a místy dochází k sesuvům půdy. Silnice se tím ještě více zúží. Zodpovědní autobusáci přejezd přes poničený úsek neriskují a rozhodnou se pro zdlouhavé couvání zpět. Odstrašujících příběhů o těch, kteří se pokoušeli jet dál, je bezpočet. Řidiči je mají dobře na paměti.

Pochybný terén či protijedoucí vozidlo však není jedinou hrozbou. Tragická byla také nehoda, kdy na střechu autobusu spadl odlomený kus skály. Nikdo nepřežil. Odhaduje se, že na této Silnici smrti zemře až 300 lidí ročně. Proto patří mezi neobávanější cesty světa.

Ať je Yungas Road jakkoliv nebezpečná, dobrodružní turisté se tam nebojí. V La Paz se dokonce organizují cyklovýlety. Ani cyklisté ovšem nejsou na Silnici smrti ušetřeni. Více než dvě desítky jich za originální zážitek zaplatilo nejvyšší cenu.