Prokop Tomek přiznal, že se při tvorbě průvodce inspiroval podobnými publikacemi v Německu. Mrzí ho, že většinu pražských budov, které za minulého režimu využívala StB, lze vidět už jen zvenku. V některých totiž sídlí ministerstvo vnitra a v bývalých konspiračních bytech žijí lidé.

„Mám pocit, že o totalitní Státní bezpečnost se pořád lidé hodně zajímají. Svědčí o tom spousta kauz a článků v médiích. Připadá mi proto užitečné, aby lidé věděli, co StB byla, přičlenili si k tomu nějakou konkrétní lokalitu, a tak si to zpřítomnili a zkonkretizovali,“ řekl při pondělním křtu knihy autor.

Porevoluční proměny metropole

Kniha přináší také širší souhrn informací o různých složkách StB, jejich struktuře a funkcích, a dodává jim nový význam zasazením do rámce města změněného za uplynulých více než dvacet let. Autor předkládá i autentické fotografie ze sledování osob, které StB tajně pořizovala.

Vedle budov úřadů a věznic užívala StB ke schůzkám s agenty byty a další prostory. Text knižního průvodce je proto doplněn přílohou s výběrem adres bytů. Určit přesná místa působení StB bylo podle Tomka poměrně obtížné, protože jedním z atributů StB bylo přísné utajení.

V publikaci autor ukazuje úřadovny, věznice, ubytovny, konspirační vily i byty. Čtenáře zavede kromě samotného centra Prahy, jakým je Národní třída nebo Staré Město, také do oblasti Bubenče či Dejvic.

Hlavní část knihy tvoří hesla věnovaná jednotlivým budovám s údaji o historickém, stavebním a uživatelském vývoji místa. Fotografování bývalo dřív v těchto místech prakticky vyloučené, takže existuje jen velmi málo autentických fotografií. V knize jsou snímky současného stavu domů, které pořídil autor.

Křtu se zúčastnil mimo jiné bývalý disident Stanislav Devátý, který s tajnými byty a úřadovnami osobní zkušenost nemá. Když ho jako disidenta zavřeli, tak na policejní úřadovně do cely předběžného zadržení, které byly po celé Praze.