Článek
Jestliže nejste fanoušky hororových snímků, na jihomexickém Ostrově panenek (Isla de las Muñecas) by se vám asi moc nelíbilo. Větve stromů jsou tady ověšené panenkami, respektive často už jen jejich částmi. O to hrůznější pohled se turistům naskýtá. Příběhy, které se o tomto místě vyprávějí, odvahu také příliš nepovzbuzují.
Děsivou sbírku panenek rozličných podob i velikostí započal Don Julian Santana Barrera, který dělal po několik desítek let správce ostrova. Jednoho dne prý našel holčičku utopenou ve zdejších močálech. V tu chvíli už jí nemohl pomoci.
Hýbou se a mrkají
Legenda praví, že následně vyplavaly na hladinu dvě panenky. Barrera usoudil, že patřily oné dívce, a tak začal ostrov zdobit dalšími, aby povzbudil její duši. V roce 2001 se utopil na stejném místě, na němž údajně o 50 let dříve nalezl tělo mrtvé holčičky. Až poté na opuštěný ostrov začaly proudit skupinky turistů. Sem tam přivážející nové panenky.
Někteří místní tvrdí, že si osamělý muž tragickou historku vymyslel. Jiní vyprávějí, že se na ostrůvku dějí zvláštní věci. Panenky si mezi sebou údajně šeptají a lákají turisty proplouvající kolem na loďkách, aby vstoupili na ostrov. Dokonce kolují i příběhy o tom, že panenky hýbou hlavami i končetinami nebo otevírají oči.
Ať už jsou pověsti o ostrůvku jakkoliv přitažené za vlasy, pravdou je, že k přenocování by se tu odhodlalo asi jen minimum odvážlivců. I za denního světla je totiž procházka mezi stovkami panenek a jejich torzy víc než strašidelnou exkurzí.
