Článek
Podle místopředsedy KČT Praha Jaroslava Krejzlíka veřejnost na výlety do přírody nezanevřela ani dnes, turistika zůstává oblíbenou aktivitou, jen klesá zájem o organizované pochody.
„Samostatná chůze je nejkrásnější relaxace, nejlepší způsob, jak vyčistit hlavu a rozmyslet si některé věci,“ vyznává se ze své lásky Krejzlík, který za 50 let zdolal snad 5000 kilometrů. Chození patří ke zdravému životnímu stylu a lékaři doporučují ušlápnout dvakrát týdně osm až deset kilometrů.
Dělat značení ve městě je šíleně složitá záležitost
„Nač platit drahý golf nebo jiné kroužky, když výlet do přírody téměř nic nestojí,“ zamýšlí se Krejzlík. V Národním zemědělském muzeu (NZM) na Letné se do 15. listopadu koná výstava ke 125leté historii KČT. Návštěvníci se mimo jiné dozvědí, jak se značí nová turistická trasa.
Dva bílé pruhy, jeden barevný
„České turistické značení je nejlepší v Evropě, to se všeobecně ví. Náš systém je průchozí, není okružní jako na západě. Teoreticky vzato, po červené projdete od západu k východu,“ uvedl.
Každá ze čtyř barev, jež vede cestovatele po trati, znamená něco jiného. Červená značí páteřní trasu, modrá a zelená jsou oblastní a žlutá připojovací. V Česku značkaři vytyčili asi 30 000 kilometrů, na území metropole je to tak 300 kilometrů.
„Dělat značení ve městě je šíleně složitá záležitost,“ vysvětluje Krejzlík poměrně nízké číslo. Zato v pražských lesoparcích potřebné symboly lidé najdou. Způsob značení se postupně vyvíjel a dnešní podobu, tedy dva bílé pruhy s barevnou čárou uprostřed, získal někdy ve 30. letech.
První trasa s velkými cedulemi provedla trampy kolem Svatojánských proudů u dnešní Slapské přehrady a tehdy se vzdálenost měřila na kroky. Příští rok se značení dočká obnovy. Barvy je třeba používat speciální, pro KČT je vyrábějí v Neratovicích. Odolnost se zkouší na sloupu na vrcholu Sněžky.
Příroda uprostřed města
Na otázku, které lokality by chodci v Praze určitě neměli opominout, kromě těch známých, nedokáže Krejzlík odpovědět. „Kamkoliv půjdete, je to zajímavé,“ myslí si. Za krásný kout metropole považuje Drahanské údolí v Praze 8 nebo cestu podél Vltavy.
Jedna definice říká, že turistika je cesta mezi dvěma hospodami
Zajímavé končiny lze poznat i na akci Prahou turistickou, která zahrnuje 52 pochodů, každý týden jeden. Nejeden účastník prý bývá překvapen, když se po pěti minutách chůze od metra ocitá v přírodě.
Definovat turistu je podle Krejzlíka také těžké. „Na pochodu nepoznáte, jestli to je soudce, ředitel nebo dělník. Ani v hospodě ne,“ tvrdí. „Já používám takový termín turistické panoptikum,“ směje se a vytasí i jedno turistické moudro, že pivo je nejlacinější iontový nápoj.
Pravda je, že leckterý turista se těší, až si po náročné túře sedne do hospůdky a svlaží si hrdlo řízným pěnivým mokem. „Jedna definice říká, že turistika je cesta mezi dvěma hospodami,“ směje se.
Co ho dokáže rozzlobit, jsou vandalové a zloději, kteří rozbíjejí a kradou značení. „Zvlášť co jsou pozinkované sloupky, berou je na ploty,“ zlobí se a dodává, že značení stojí 13,5 miliónu za rok.
Výstava v NZM se zabývá i úvahou, zda v budoucnu vydrží papírové mapy, nebo se do lesa bude vyrážet s moderní technikou. „Tvrdím, že se bude používat obojí. Jsou momenty, kdy potřebujete dobrou tištěnou mapu, ale když zabloudíte, je dobré mít třeba telefon a GPS,“ radí Krejzlík.