Impozantní hrad a zámek Frýdlant vzbuzuje již z dálky úctu a obdiv

Tato impozantní památka vzbuzuje úctu již na dálku. Hrad byl založen ve 13. století a jeho zdmi prošlo několik významných šlechtických rodů – Ronovců, Biberštejnů, Redernů, slavný Albrecht z Valdštejna, který prý Frýdlant koupil za sto padesát tisíc zlatých.

Do ucelené řady majitelů pak ještě patří Gallasové a Clam-Gallasové. Každý z těchto rodů zanechal svou neopakovatelnou stopu v architektuře hradu a zámku. Vždyť také jeho prohlídka trvá úctyhodné dvě hodiny. Je opravdu nesmírně zajímavá a návštěvník získá dokonalou představu o životě významné šlechty.

Již při vchodu lze žasnout nad sgrafitovou výzdobou hradního nádvoří (hradní zdi jsou prý výjimečně silné), zajímavé jsou interiéry připomínající Albrechta z Valdštejna s portréty členů hraběcích rodin, překvapí uniformy služebnictva či rozsáhlá sbírka zbraní. Vysokou úrovní zaujme i řada kompletně vybavených pokojů jak pro dámy, tak pány v různých módních stylech té doby nebo dětské pokojíky s hračkami.

Úžasné jsou také reprezentační a odpočinkové místnosti, dokonale vybavená koupelna, obydlené podkroví či skvělá jídelna s kuchyní, která je ještě dnes provozuschopná (koláčky odtud jsou prý nedostižné). Nechybí ani spižírna, jež si svým chladem v žádném případě nezadá s dobrou ledničkou. Rozmanitá je i zdejší sbírka dýmek. Od průvodkyně oděné do stylového oblečení šlechtičny se všem dostane dostatek informací.

Do Hejnice s říčkou Smědá je to z Frýdlantu asi 8 km. Leží v úchvatné kotlině na severu Jizerských hor. První zmínka o obci je z roku 1211. Návštěvníka zaujmou hrázděné domy, které se začaly u nás stavět podle německého vzoru a časem tak nahradily naše roubenky. Místní svatostánek, barokní bazilika Navštívení Panny Marie se dvěma věžemi, stojí na starém poutním místě a je opravdovou perlou Hejnic.

Zdejší panství spravovali tak jako frýdlantský hrad Biberštejnové, Redernové, Albrecht z Valdštejna, Gallasové. Hrabě Gallas dal také koncem 17. století postavit klášter. V první polovině 18. století byl podle návrhu J. B. Fischera z Erlachu postaven chrám, který byl vysvěcen roku 1725. Rekonstrukcí kostel prošel za hraběte Clam-Gallase a pak roku 1990. Znovu vysvěcen byl vatikánským arcibiskupem Giovannim Coppou roku 2001.

Cennou relikvií je socha Panny Marie (pro svůj netradiční úsměv je také nazývána Sličná matka) v pozlacené skřínce na hlavním oltáři. Pochází z konce 14. století. V interiéru baziliky zaujme iluzorní freska oltáře a malbami bohatě zdobený strop.

V pověsti o bazilice se hovoří o jednom řemeslníkovi z 12. století, jehož žena trpěla těžkou nemocí. Živnostník tak jako vždycky po perné práci odpočíval pod vrbou u potoka a náhle uviděl v koruně stromu anděly.

Muž na základě tohoto zážitku zakoupil sochu Panny Marie a umístil ji do vrby a modlil se za uzdravení své ženy. A stal se zázrak, protože se zjevila samotná světice a vyslyšela ho. Místo se proslavilo a časem zde byla vybudována bazilika.

Co by kamenem dohodil, vlastně za hejnickými humny, v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor, leží útulné a malebné lázně Libverda. První zmínky o nich nalezneme už v písemnostech ze 14. století, ovšem lázně zde začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století.

Srdcem lázní je kolonáda s překvapivě chutným a osvěžujícím pramenem. O zdejších pramenech se ví, že jsou „železnatou kyselkou hydrogenuhličitanohořečnato-vápenatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité“.

V jednom dokumentu z 18. století se píše, že „voda má prý blahodárný účinek na mozek a nervovou soustavu, povzbuzení ducha, oživení činnosti tělesných orgánů…“, a tak zakoupená limonáda byla vylita a získaná lahev naplněna tímto zázrakem.

Lázně jsou, jak se říká, na „pohybovky“ a prý také na vyšší krevní tlak. V lázeňském centru najdeme výstavní společenský dům, cukrárnu, kavárnu, lavičky k odpočinku u krásných záhonů s altánem.

Nechybí ani rozlehlý lázeňský park. To všechno je zasazeno do nádherné přírody Jizerských hor, která nabízí i řadu turistických cest, třeba na vyhlídku Smrk, kam se dá podle značky prý dojít do osmi km.