Hlavní obsah

Honosné pražské salónky železničních stanic ukrývají atmosféru rakouské monarchie

Novinky, Lucie Poštolková

S rozvojem železničních stanic vznikaly také honosné salónní čekárny pro první třídu. Pražská nádraží ukrývají tři salónky využívané vyšší honorací: Vládní salón na Hlavním nádraží, Prezidentský salón ve stanici Praha-Dejvice a salónek na Masarykově nádraží. Na Hlavním nádraží bude Vládní salónek přístupný v sobotu 6. března od 8.30 do 15 hodin.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Vládní salónek

Článek

Se vznikem železnic a železničních stanic souvisí také rozvoj čekáren, pro cestující první třídy vznikaly honosné "hofsalónky" čili dvorní salóny. Byly především určeny pro panujícího císaře, příslušníky jeho rozvětvené rodiny a jejich doprovod.

Na pražských železničních stanicích se dochovaly celkem tři salónky - otisk rozlehlé rakousko-uherské monarchie. Nejzachovalejší a nejhonosnější najdeme na pražském Hlavním nádraží. Ten bude veřejnosti přístupný v sobotu 6. března od 8.30 do 15 hodin.

Vládní salónek na Hlavním nádraží

Roku 1871 bylo vystavěno nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží), komplex budov v novorenesančním slohu podle návrhů architektů Josefa Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Součástí této stavby se stal i dvorní salón.

Na přelomu 19. a 20. století pak bylo nádraží zrekonstruováno a zvětšeno v secesním slohu. Architekt Josef Fanta zde zřídil také dvorní čekárnu, dnes Vládní salónek. Rozsáhlá plátna inspirovaná pražskými motivy pocházejí z ateliérů Václava Jansy a Viktora Strettiho.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Vládní salónek na Hlavním nádraží

S rozpadem monarchie a vznikem československého státu přišla obměna: salón dvorní byl překřtěn na vládní nebo prezidentský. Na nádraží se začala pohybovat nová klientela.

Ve staniční kronice se setkáváme se jmény prezidentů, králů, předsedů a podobně. S rozmachem letecké dopravy začala frekvence vysoce postavených hostů klesat. Bývalý dvorní salón je dnes využíván spíše ke komerčním účelům.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Secesní zrcadlo ve Vládním salónku

Dvorní salón na Masarykově nádraží

Salón na Masarykově nádraží byl postaven v letech 1873 - 1874. Stěny tenkrát pokrývaly dovezené tapety z Paříže, zdobené stylizovaným českým lvem a belgická zrcadla benátského typu.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Busta stavitele železnic Jana Pernera, dílo Antonína Lhotáka z roku 1960

Dnešní podoba je jen chabým odleskem někdejší nádhery, kterou připomíná částečně zachovaný zlatem dekorovaný trámový strop a krb, zárubně dveří a židle z přelomu 19. a 20. století. Parapet krbu zdobí busta stavitele železnic Jana Pernera, dílo Antonína Lhotáka a protější stranu pak Štursova podobizna presidenta T.G. Masaryka.

Praha Dejvice

Železniční stanice Praha - Dejvice byla postavena roku 1831. Kdyby tenkrát Dejvice byly součástí Prahy, chlubila by se titulem nejstarší pražské železniční stanice.

Masarykův salónek na Dejvickém nádraží nechal vybudovat z původní čekárny pro 1. třídu prezident Masaryk roku 1937, jeho dokončení se ale nedožil. Dejvické nádraží má strategické místo na cestě mezi Hradem a zámkem v Lánech. Další prezidenti salónek nevyužívali, začali totiž do Lán jezdit autem. Masaryk respektoval železničáře a po každé své jízdě osobně děkoval strojvůdci.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Prezidentský salónek Praha - Dejvice

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Původní plán jednopatrové nádražní budovy stanice Praha - Dejvice

Počátkem 60. let 20. století byl salónek rekonstruován v "budovatelském duchu". Až do roku 2008 byl pak veřejnosti nepřístupný. V současné době má nově zrekonstruovaný Masarykův salónek kapacitu 60 osob. Konají se zde výstavy, prezentace, přednášky a společenské akce.

V těsné blízkosti probíhá výstavba tunelu Blanka. Otřesy jsou vyšší nad rámec představ stavitelů železniční budovy, která pochází z 19. století. Oblíbená Restaurace Dejvického nádraží, lidově známá jako Nádražka, nabízí v létě příjemný odpočinek na zahrádce s výhledem na projíždějící vlaky.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Masivní dveře oddělují sklepy od protiválečného krytu pod železniční stanicí Praha - Dejvice.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Strop protiválečného krytu je zpevněný zachovalým systémem dřevěných trámů.

Pokud se vydáte na Dejvické nádraží, podívejte se do protiválečného krytu, který je v podzemí. Bunkr je zachovalý, dominují mu železné dveře a nutností byl suchý záchod. Dovnitř se vešlo asi 30 osob, byl určen především pro obsluhu železniční stanice.

Přejmenovávání pražských železničních nádraží

Praha Masarykovo náraží - "Masaryčka"

1845–1862 Praha

1845–1862 Praha 1862–1919 Praha státní nádraží

1845–1862 Praha 1862–1919 Praha státní nádraží 1919–1940 Praha Masarykovo nádraží

1845–1862 Praha 1862–1919 Praha státní nádraží 1919–1940 Praha Masarykovo nádraží 1940–1945 Praha Hybernské nádraží (Prag Hibernerbahnhof)

1845–1862 Praha 1862–1919 Praha státní nádraží 1919–1940 Praha Masarykovo nádraží 1940–1945 Praha Hybernské nádraží (Prag Hibernerbahnhof) 1945–1952 Praha Masarykovo nádraží

1845–1862 Praha 1862–1919 Praha státní nádraží 1919–1940 Praha Masarykovo nádraží 1940–1945 Praha Hybernské nádraží (Prag Hibernerbahnhof) 1945–1952 Praha Masarykovo nádraží 1. ledna 1953–1990 Praha střed

od března 1990 Praha Masarykovo nádraží

 Praha Hlavní Nádraží "Hlavní

1871- 1919 nádraží císaře Frantička Josefa

1871- 1919 nádraží císaře Frantička Josefa 1919 - 1940 Praha Wilsonovo nádraží

1871- 1919 nádraží císaře Frantička Josefa 1919 - 1940 Praha Wilsonovo nádraží 15. února 1940 - 1945 Praha Hlavní nádraží

1871- 1919 nádraží císaře Frantička Josefa 1919 - 1940 Praha Wilsonovo nádraží 15. února 1940 - 1945 Praha Hlavní nádraží 1945 –1953 Praha Wilsonovo nádraží

1871- 1919 nádraží císaře Frantička Josefa 1919 - 1940 Praha Wilsonovo nádraží 15. února 1940 - 1945 Praha Hlavní nádraží 1945 –1953 Praha Wilsonovo nádraží 1953 - 1990 Praha Hlavní nádraží

od 1990 - Praha hlavní nádraží, "nádraží prezidenta Wilsona"

Reklama

Výběr článků

Načítám