Španělská Costa del Sol - krásné pláže i jedinečný styl života

Prvořadým lákadlem je dozajista teplé moře (v posledních letech bylo počátkem sezóny neobvykle chladné), příjemné pláže doplněné veškerou myslitelnou infrastrukturou a již zmíněný styl života.

Marbella

Costa del Sol se snaží udržet si pověst módního a tak trochu vznešeného kousku jihošpanělského pobřeží. Týká se to především letoviska Marbella.

V kopcích nad městem jsou početné kolonie drahých vil a rezidence mezinárodních celebrit, v přístavu Puerto Banus kotví druhá největší flotila jachet na světě.

Malebný kostel ve městě Marbella

FOTO: Profimedia

Na vrcholu své slávy byla Marbella na přelomu 70. a 80. let, ale dodnes se snaží si svůj statut udržovat. V jejím okolí jsou golfová hřiště, která patří k velmi vyhledávaným, vznešené kluby a drahé hotely, ve městě samém jsou módní obchody, zlatníci nebo hodináři vyhlášených světových značek. Pod svícnem bývá často tma, a tak lze i v Marbelle najít cenově přijatelné ubytování a klidnější prostředí než v největším letovisku na Costa del Sol, nedalekém Torremolinos.

Torremolinos

Torremolinos je mnohem „demokratičtější“ než vznešeně se tvářící Marbella. Desítky hotelů na pobřeží zpravidla příliš nezastírají, že jim jde o hlavně o to, aby se do nich vešlo co nejvíce hostů, a jejich okolí se zase stará, aby tu byl ve dne i v noci dostatek zábavy.

Torremolinos je rušné a v sezóně návštěvníky přeplněné místo, vyhovující především těm, kteří ani o dovolené nechtějí příliš zahálet. Před třiceti lety bylo ale pouhou větší vesnicí s několika hotely na pobřeží, v nichž turistický ruch teprve začínal.

Přístav Puerto Banus, poblíž Marbelly

FOTO: Profimedia

Bylo to jedno z poutních míst evropských hippies těsně před tím, než se jejich kolonie odstěhovala do marockého Márakéše. Ona místa a ono období poutavě popsal James Michener v knize Zatoulaná generace.

Benalmádena

Od Torremolinos se příliš neliší sousední Benalmádena. Také tam jsou rozlehlé hotelové komplexy, spousty turistů přes den na plážích, večer pak v početných hospodách, barech a zábavních podnicích, jakým je třeba Tivoli, který je v sezóně otevřen až do tří hodin ráno.

Estepona a další

Blíže k Gibraltaru jsou klidnější letoviska, Estepona, Manilva a Sotogrande, kde jsou spíše penzióny a menší hotely, méně příležitostí k večerním a nočním povyražením, a proto je východní část Costa del Sol označována za vhodné místo pro milovníky klidné dovolené a pro rodiny s malými dětmi.

Pohled na letovisko Estepona

FOTO: Profimedia

Costa Tropical

Na východ od Málagy je pobřeží, jemuž se říká Costa de Alméria nebo také Costa Tropical. K nejvyhledávanějším střediskům tam patří Almunécar a Nerja. Obě městečka nabízejí „více Andalusie“ než ta již jmenovaná: bílé domy, úzké uličky s atmosférou, kterou ještě turisté nestačili „vydýchat“.

Costa del Sol, jihošpanělské pobřeží mezi Gibraltarem a Málagou, není jen místopisný pojem. Často je označováno i za jeden z projevů životního stylu.

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Costa del Sol i Costa Tropical mají písčité pláže, jedny o délce několika kilometrů, jiné zase úplně malé. Pláže jako Portichuelos u Gibraltaru jsou divoké, všechno, čím se chcete v horkém dni občerstvit a posilnit, si tam musíte přinést sebou.

Na Portichuelos je také dobré mít slunečník nebo dokonce stan. Nejde jen o pálící slunce, ale také o to, že u Gibraltaru bývá „průvan“ a jemný písek hnaný silným větrem umí být velice nepříjemný.

Klenoty andaluského vnitrozemí

V Andalusii, která byla osm staletí pod nadvládou severoafrických Maurů, došlo k ojedinělé symbióze dvou kultur a způsobů života, která zejména v podobě četných stavitelských památek přetrvává dodnes. V andaluském vnitrozemí jsou tři klenoty, na něž (nebo alespoň na některý z nich) by si návštěvník rozhodně měl udělat čas.

Granada

Maurský palácový komplex Alhambra v Granadě je označován za vrcholné dílo maurského stavitelství. V paláci Nasridovců, který je nejcennější částí Alhambry, návštěvníci obdivují především skvostně zdobené sály a otevřená vnitřní prostranství, patia s bazény a fontánami. K Alhambře patří i Generalife, letní palác a zahrady s množstvím stinných zákoutí, altánků a jezírek.

Jedním ze tří klenotů Andalusie je palácový komplex Alhambra v Granadě.

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Právě „vodní hospodářství“ bylo nedílnou součástí středověkého maurského stavitelství. Bazény a fontány nejen zkrášlovaly interiéry paláců a patia, ale v kombinaci se stavebními prvky fungovaly (a dodnes fungují) jako účinná klimatizace.

Sevilla

Sevilla je označována za nejpozoruhodnější z oněch tří míst. Je kolébkou býčích zápasů a tamní aréna patří k největším ve Španělsku, je tam gotická katedrála – podle Guinnessovy knihy rekordů největší na světě – postavená, jak bývalo zvykem, na místě někdejší mešity. Kostelní věž Giralda je přestavěný minaret.

V katedrále jsou údajně uloženy ostatky objevitele „nového světa“ Kryštofa Kolumba. Stejně pozoruhodným stavitelským dílem je Alcázar, komplex královských paláců, v němž jejich katolická veličenstva, Isabela a Fernando, plánovala objevitelské a dobyvatelské plavby. V jednotlivých částech Alcázaru je jako v katalogu k vidění všechno, čím vynikala maurská architektura.

Córdoba

Třetí z andaluských klenotů je od moře nejvíce vzdálená, venkovská a opomíjená Córdoba. Největší atrakcí Córdoby je Mezquita, mešita, která bývala ve svých dobách největší v islámském světě. Poté, co maurské území dobyli Španělé, stal se z muslimské modlitebny svatostánek křesťanský. V rozlehlém prostoru, jehož strop je podepírán osmi stovkami sloupů, může být slouženo až pět mší současně.

Interiér Mezquity, mešity v Córdobě

FOTO: Profimedia

Každý, kdo se chystá zhlédnout některých ze tří andaluských klenotů, by měl přijet na místo připraven a poučen alespoň tím, že by si o něm přečetl pár stránek v turistickém průvodci, aby věděl, čeho z množství detailů a pozoruhodností si zejména všímat.