Do Albánie za tajemnou exotikou cestují převážně dobrodruzi

Co je dobré vědět před cestou do Albánie

V češtině existují na trhu nejméně dva turistické průvodce po Albánii. V tom z vydavatelství Jota (překlad z anglické edice Rough Guide) najdete detailní informace i o místech, kde se pravděpodobně ani nestihnete zastavit. Adresy hotelů, restaurací a muzeí sedí téměř bezchybně, ceny se od vydání průvodce mírně zvýšily.Nepříliš dobré jsou plánky měst – základní přehled vám poskytnou, ale postrádají přesnost.

Průvodce po Albánii vydaný brněnskou CK Kudrna je levnější a stručnější, ale pro první návštěvu Albánie beze zbytku dostačuje. Je vhodný zvláště pro ty, kteří chtějí pojmout cestu dobrodružněji a levněji, chodit po horách apod.

Měna a ceny

Albánskou měnou je 1 lek. Kurz se dlouhodobě pohybuje kolem hranice 1 Kč = 5 leků. Albánci často uvádějí ceny 100x nižší (např. místo 5 tisíc leků jen 50), které se blíží cenám v eurech.

Směnárny a banky působí v každém městečku a kurzy v nich se nijak zvlášť neliší. Nákup peněz na černém trhu postrádá smysl vzhledem k riziku a k minimální odlišnosti kurzu. Mezinárodní karty v Albánii fungují bez potíží v bankomatech. Naopak bezhotovostní platba za zboží nefunguje skoro nikde, přestože se skoro každý hotel, čerpací stanice nebo restaurace honosí samolepkami Visa a MasterCard na dveřích. Ceny v Albánii jsou obecně mírně nižší než u nás. Platí to i o ubytování, stravování, vstupném atd.

Víza, internet, zásuvky

Držitelé pasu ČR nepotřebují k turistické cestě do Albánie vízum, stačí platný pas.
Ve větších městech jsou internetové kavárny s rychlým připojením.
Napětí v elektrické síti je 220 V, ale může značně kolísat. Elektrické zásuvky odpovídají běžnému evropskému standardu.

Ubytování

Cena za dvoulůžkový hotelový pokoj s příslušenstvím dosahuje 3–7 tisíc leků, zpravidla včetně snídaně. Hostely nejsou o mnoho levnější a je jich málo, takže se vyplatí dopřát si pohodlí hotelů.

Nejdráže je v Tiraně a na riviérách kolem Durrësu, Vlory a Sarandy, nejlevněji v menších horských městech. Hotely jsou často klimatizované. Priváty bývají spíš jednodušší a je dobré si předem důkladně prohlédnout pokoj, který vám nabízejí.

Problémem občas bývá slabě tekoucí teplá voda a výpadky elektřiny, při nichž samozřejmě nefunguje např. klimatizace (některé hotely mají vlastní generátory, které výpadky nahrazují). Ubytování lze objednat předem přes internet, zkusili jsme to dvakrát a opravdu o nás při příjezdu věděli a jen stěží skrývali překvapení, že jsme opravdu dorazili. Řada hotelů ale nemá vlastní stránky ani e-mailovou adresu.

Stravování

Místní potraviny jsou čerstvé a poctivé (uzeniny se v Albánii stále vyrábějí z masa), balené potraviny a spotřební zboží jsou často z dovozu (Řecko, Makedonie). Ochutnejte výborné mléčné výrobky (husté jogurty, balkánský sýr na sto způsobů), středomořské ovoce (melouny se prodávají skoro zadarmo) nebo třeba dobrá albánská červená vína. Vodu z kohoutku jsme pili všude a žádné zdravotní obtíže jsme neměli.

Na tržnicích koupíte za ještě o něco nižší ceny především ovoce a zeleninu.
V restauracích dostanete podobná jídla jako v Řecku nebo v zemích bývalé Jugoslávie. Výborné jsou zeleninové saláty s olivovým olejem a nezbytným balkánským sýrem. Maso se podává kuřecí, skopové i vepřové a úpravou často připomíná řecká nebo jihoslovanská jídla. V přímořských letoviscích mívají dobrý výběr ryb a mořských produktů. Výborné jsou sladkovodní ryby – lahůdkou je například endemický druh pstruha žijící v Ohridském jezeře, kterého Albánci nazývají „koran“.

Podnebí

Horko bude v letní sezóně patrně hlavním problémem, s nímž se v Albánii setkáte. Teploty jsou podobné jako v Řecku nebo Černé Hoře – v létě tedy přes den běžně přes 40 stupňů ve stínu a v noci kolem 30 stupňů. I v květnu nebo říjnu se dá v Albánii pohodlně koupat v moři. Albánci jsou překvapivě dobře jazykově vybavení. Většina lidí umí italsky, hojná je znalost francouzštiny, angličtiny a řečtiny, u střední a starší generace případně ruštiny.