Hlavní obsah

Pražské podzemní katakomby rozzářil Labyrint světla

Novinky, Karolina Zarzycká

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Památkově chráněná stavba Ekomuzea a katakomby bývalé čistírny vod v Praze–Bubenči se staly hostiteli světelných her výstavy Labyrint světla, která je od 12. května do půli července přístupná veřejnosti. Interaktivní expozici koncipovali Petr Nikl a Ondřej Smeykal, na tvorbě několika desítek objektů spolupracovalo mnoho umělců a řemeslníků.

Článek

Výstava je interaktivní instalací vizuálních a světelných nástrojů a objektů, založených na principu vnímání světla a jeho objevování prostřednictvím hry. Při prohlídce návštěvníky neodrazují obvyklé cedulky Pozor, nedotýkejte se, ba naopak.

Návštěvníci se mají objektů dotýkat a bavit se

Zájemci mohou díky spoluúčasti s autorskými díly zažívat vzrušující pocit spolutvůrce, který rozhýbe, rozezvučí, oživí vystavené nástroje a objekty, a tím vytvoří unikátní prostor pro vzájemnou komunikaci a tvořivost. Stanou se tak prostřednictvím vlastní fantazie tím nejdůležitějším prvkem, nástrojem i obsahem projektu.

Foto: Karoluna Zarzycká, Novinky

Děcko si nadšeně prohlíží promítačku obrazu na výstavě Labyrint světla.

„Nabízíme prostor pro přímou a spontánní komunikaci, fyzický kontakt s nástrojovými objekty. Smyslem expozice je uvést lidi do aktivního procesu tvorby. Vcházejí do živého, proměnlivého prostředí a v různých časech při rozdílných konstelacích mohou zažívat nejrůznější asociativní řetězce. Proto se návštěvníci do prostředí expozice často vracejí, vždy znovu objevují a spoluvytvářejí nové souvislosti,“ vysvětlil autor projektu Petr Nikl.

Foto: Karolina Zarzycká, Novinky

Stavidlo Pavla Mrkuse - Rej bludných světel

Daniela Gadasová, ředitelka projektu, k výběru objektu osvětlila: „Tento nevšední prostor byl vybrán proto, že souzní s obsahem výstavy. Naším záměrem bylo vytvořit objekty vizuální, jevil se prostor Ekotechnického muzea absolutně kongeniální k tomuto tématu. Už v samotném muzeu se i bez objektů odehrávají úžasné vizuálně-zvukové vjemy, takže mu s naší výstavou vlastně jen stěží můžeme konkurovat. I kdybychom tam nedali jediný objekt, bude muzeum v tomto ohledu krásně samo fungovat.“   

Autoři pochází z Česka, Slovenska i Švýcarska

Mezi autory objektů se objevili tito tvůrci Milan Cais, Dan Hanzlík, Pavel Mrkus, Quido Sen (Švýcarsko), Luboš Fidler, Patrik Kovačovský (Slovensko), Marie Jirásková, Ingrid Višňovská (Slovensko), Jiří Konvrzek, Miloš Vojtěchovský, Čestmír Suška, Ueli Seiler (Švýcarsko), Martin Janíček, Petr Nikl, Ondřej Smeykal a další.

Projekt zrcadlí sílu tvořivé touhy po poznání a dokazuje, že fenomén tvůrčí hry dokáže fungovat jako univerzální komunikační prostředek bez ohledu na národnost, náboženství či věk, a tím zhmotňuje a rozvíjí nadčasové myšlenky J. A. Komenského, jehož dílem Labyrint světa a ráj srdce byl inspirován.

Reklama

Výběr článků

Načítám