Hlavní obsah

Vojanovy sady – nejstarší pražská zahrada

Právo, Jana Hanušková

Ovocné zahrady, které byly založeny společně s biskupským dvorcem už v roce 1248, krásné dětské hřiště i zrestaurované sluneční hodiny, lákají každoročně mnoho návštěvníků. Vojanovy sady v Praze 1 znají ale také dobře všichni milovníci psů. Na upravených trávnících se tady konají hlavně speciální či krajské výstavy mnoha urostlých plemen.

Foto: Miroslav Sova, Právo

Zeď s výklenky byla v sadech postavena v 17. století.

Článek

Vojanovy sady, dříve také zvané zahrada anglických panen, mají dnes rozlohu téměř dva a půl hektaru a vymezuje je od jihu k východu ulice U Lužického semináře, na severu dva paláce – Thurn-Taxisův a Windischgrätzovský – a na západě kostel sv. Josefa na Malé Straně, který je už součástí kláštera karmelitek.

Dávno před tím, než se tady začaly stavět první domy, vedla v místech dnešní ulice U Lužického semináře stará přístupová cesta, která ještě před založením Starého Města i Malé Strany spojovala osadu Rybáře (dnešní Klárov) na levém břehu s okolím.

Vojan bydlel na Klárově

A právě Klárov byl místem, kde se narodil velký český herec Eduard Vojan, po kterém se sady jmenují. Veřejnosti byly v novodobé historii otevřeny 101 let po Vojanově narození – v roce 1954.

O Vojanovi se určitě sluší říct, že je i zahraniční kritikou považován za největšího českého herce přelomu 19. a 20. století. Od roku 1888 hrál v pražském Národním divadle a je také prvním představitelem Francka v dramatu bratří Mrštíků Maryša (1894).

Dnes se do sadů vchází branou v ohradním zdivu na východní straně, dříve se jim také říkalo podle původních vlastníků Pytlíkovská nebo Flavínovská zahrada. Rok založení se ale odvíjí od vzniku biskupského dvorce v polovině 13. století.

Za husitů došlo v roce 1420 ke zničení celé výstavby i s přilehlou zelení a všechny stromy se vykácely, aby se nemělo kde skrýt Zikmundovo vojsko. A pak už došlo k dělení zahrady na malé parcely, které si koupili měšťané.

.: Krásu slunečních hodin mohou návštěvníci obdivovat až od roku 2001.foto: Právo/Miroslav Sova

Pozemky znovu scelil až císař Ferdinand III., který je koupil roku 1653 a daroval karmelitkám. Ty ke své činnosti zpočátku využívaly Valdštejnský palác, později v sadech vybudovaly klášter s kostelem svatého Josefa s monumentálním průčelím nizozemského typu, který patrně navrhl architekt Abraham Parigi.

Karmelitky zřídily novou zahradu kolem roku 1670 a původně jim sloužila jako užitková. Ze stejné doby je i arkádová zeď s výklenky, která odděluje zahradu a klášter, přibyla i kaple sv. Eliáše.

Připomínala krápníkovou jeskyni, na stěnách pak byly malby s výjevy ze světcova života. Roku 1663 bylo pod kapli umístěno tělo první převorky pražských karmelitek sv. Elekty, dnes se musí za jejími mumifikovanými ostatky vypravit zájemci na Hradčany do kostela sv. Benedikta.

V zahradě se během let objevily další stromy a stavby: kaple sv. Terezie z Ávily s barokními prvky, vyhlídková terasa s nikou, půlkruhová alej lip.

Užitková a ovocná

Podle dochovaných záznamů sloužila zahrada až do roku 1782 skutečně hlavně jako užitková a ovocná. To se změnilo o rok později, kdy se majitelem stal spolek anglických panen a ty na začátku 19. století upravily původní sad. Samozřejmě do podoby anglického parku, kde nechybělo jezírko a mnoho jehličnanů.

Po vzniku Československé republiky se zahrada stala majetkem státu (1919), část jí ovšem musela ustoupit budově ministerstva financí. Jeho zeď svírá sady od severu v Letenské ulici. Pro veřejnost se Vojanovy sady plně otevřely v roce 1954. A dodnes skrývají mnohá překvapení.

V zadní vyvýšené části zahrady najdou návštěvníci např. nově zrestaurovanou kašnu. Byla objevena už v roce 1980 pod nánosem zeminy při čištění plochy od plevelů. Nikdo nevěděl, jak je hluboká, ani v jakém je stavu. Na konci dvacátého století se proto počítalo jen s tím, že bude osázena květinami.

Vše se změnilo v okamžiku, kdy ji restaurátoři vyzvedli. Malý barokní skvost by bylo škoda lépe nevyužít. A tak je dnes kašna ve tvaru čtyřlístku s vodotryskem usazena v záhonu, voda v ní cirkuluje pomocí čerpadla umístěného pod pískovcovou nádrží.

Zahrada má otevřeno celý rok. V létě většinou od osmi nejméně do 19 hodin.

Skryté sluneční hodiny
U vyhlídkové terasy jsou pak na stěně sluneční hodiny, patrně ze 17. století. Jejich stupnice je zjednodušená vypuštěním křivek zvěrokruhu pro znamení Lva, Raka a Blížence. Na hodinách je vidět žehnající postava převorky kláštera Marie Elekty. Náboženská tematika mohla za to, že před hodiny byly zasazeny dřeviny, které je velmi důmyslně ukryly. Až jejich průklest v roce 2001 je nechal vyniknout v plné kráse.

Reklama

Související témata:

Související články

Petřín je nejkrásnější pražský kopec

Místo schůzek milenců i jedna z nejkrásnějších přístupových cest na Pražský hrad. Takový je Petřín, kopec uprostřed hlavního města známý především svou...

OBRAZEM: Petřín se o víkendu stal Mt.Everestem

O víkendu 17. a 18. května na pražském Petříně zdolávali horolezci převýšení nejvyšší hory světa Mt.Everestu. Petřín museli vylézt sedmaosmdesátkrát. Jednalo...

Výběr článků

Načítám