Pražský architekt Alois Dryák měl dobrou pověst. Bavily ho motivy rostlinné secese, později se věnoval moderně a pak i stylu art deco. Osobní architektonický vývoj zakončil Dryák přikloněním se k odměřenému meziválečnému konstruktivismu.

Jeho začínající zalíbení v racionální moderně dokazuje právě komplex budov reálného gymnázia v České Třebové. První snahy o vytvoření zdejší reálky byly na začátku dvacátého století a jsou spojeny s propagací myšlenky nové české školy, která by odvrátila hrozbu poněmčování zdejšího obyvatelstva.

Hlavní strana vily zaujme výrazně dekorovanou fasádou.

Hlavní strana vily zaujme výrazně dekorovanou fasádou.

FOTO: Štěpán Bartoš, Slavné stavby Pardubického kraje

Obecní zastupitelstvo nevyhlásilo na stavbu soutěž a zadalo projekt školy s přilehlou ředitelskou vilou Dryákovi. Architektův návrh z února 1910 obsahoval dvě možnosti stavby vily. Jednou z nich bylo umístění budovy na konci severního křídla, druhou pak před hlavní frontou budovy.

Za stavbu byl kritizován i tehdejší primátor

Pozemní odbor při místodržitelství ale upozornil na přílišnou rozlehlost stavby. Reálková komise se ale radami místodržitelství neřídila, takže se Dryák po dokončení prodražené stavby stal spolu s primátorem města terčem kritiky.

Fasádu krášlí roslinné secesní motivy.

Fasádu krášlí rostlinné secesní motivy.

FOTO: Štěpán Bartoš, Slavné stavby Pardubického kraje

Ředitelskou vilu postavil místní stavitel František Plašil. Stavba navazujících křídel rozlehlého školního areálu, propojeného s vilou patrovým mostem, začala v květnu 1911. V etapách postupovala až do konce dalšího roku, kdy byla škola dokončena.

Dobový snímek komplexu gymnázia s vilou.

Dobový snímek komplexu gymnázia s vilou

FOTO: Štěpán Bartoš, Slavné stavby Pardubického kraje

Příkrou podobu vily zvýrazňuje vysoký vikýř se štítovým obrysem a symetricky rozvržená sestava cihlových komínů. Z boční strany budovy vybíhá výstupek, naopak zadní fasáda vily je ve střední části lehce vykrojena.