Co by měl splňovat pokoj pro školáka

Dětský pokoj se mění zhruba každých šest let. Mezníkem je čas, kdy jde potomek poprvé do školy a pak když opouští základní školu a stává se z něj student. Malý školák ještě potřebuje místnost, kde je dětská hravost volně propojena s pracovním koutem. Student už má svůj jasný styl, individualitu, zájmy, koníčky.

V obou případech však platí, že uspořádání, odstín výmalby i vybavení začínáme s dítětem postupně konzultovat, protože je důležité, aby se mu v jeho prostoru líbilo, byl zařízen i podle jeho rad a nápadů.

Než cokoliv pořídíme, klademe si otázky typu: bude mít dítě šanci uložit si své věci i za tři, čtyři roky? Bude se mu tento kousek nábytku líbit i za pět let, není příliš infantilní, barevný?

Je nábytek rostoucí, výškově nastavitelný, lze ho chytře přeskládat, nebo budeme muset za pár let pořizovat jiný?

Dříve si potomek hrál na zemi celý den, ale už to bude čím dál méně. V rámci rozsáhlejší rekonstrukce je rozumné vybrat i novou podlahovou krytinu.

Vinyl je skvělou krytinou pro děti, protože má praktické užitné vlastnosti. Podlahy z vinylu jsou stoprocentně vodotěsné. Vinyl zcela stačí v případě nehody setřít navlhčeným mopem.

Tento materiál je rozměrově stálý, na rozdíl od dřeva nesesychá, je pružný, pevný, odolný vůči oděru, pocitově teplý a naprosto nenáročný na údržbu. Také tlumí hluk. Vinyl umí napodobit image dřevěné podlahy a je i za příjemnou cenu - prodává se zhruba od 570 Kč/m2.

Přírodní linoleum, které známe jako marmoleum, je další variantou podlahové krytiny vhodné pro starší děti. Je příjemné na dotek, vyrábí se v antistatickém i antibakteriálním provedení a je designově velmi zajímavé. Může se skládat do různých barevných čtverců, pásů, není problém nechat si vyrobit jakýkoli obrazec, ornament či dekor, což mladí kreativci ocení.

Korek je také dobrou volbou. Je měkký, teplý, pružný a voda či vylitá tekutina se nevsakuje, ale zůstává v podobě kapek na povrchu.

Méně vhodná je laminátová plovoucí podlaha, protože studí, při chůzi je hlučnější, pád ostrého předmětu ji může lokálně poškodit. Opatrnější buďme i při výběru dřevěné podlahy, která je sice krásná, ale dražší, navíc na měkčím druhu dřeva bude vidět každá rýha, je choulostivější na vlhko a skvrny.

Koberce se nemusíme vzdávat, ale vhodnější je kusový (s protiskluzovou podložkou), který umístíme do blízkosti lůžka nebo hrací plochy se sedacím pytlem.

S barvou se vyplatí pracovat, pokoj zútulní, pomůže zvýraznit tvar nábytku. Jen pozor na sytost odstínu, určitě se přikloníme k pastelovějším tónům, protože hračky, knížky a pomůcky pro děti už jsou samy od sebe dost pestré.

Než zvolíme barevný tón stěn, máme rozmyšlený i odstín nábytku: decentně vypadá bílá, která pěkně vynikne, chybu neuděláme ani s klasicky dřevěným zařízením. Jestliže ale chceme barevný nábytek, určitě upozadíme stěnu a volíme neutrální bílý nátěr. Možné jsou i klasické tapety či fototapety, které používáme pro zdůraznění některé zóny v pokoji.

Šikovným tipem pro malého školáka je speciální barva, která přemění stěnu v psací tabuli. Na této lehce omyvatelné stěně si prvňáčci mohou zkoušet písmena, kreslit si nebo později psát vzkazy pro rodiče.

Do pokoje pro mladší členy rodiny se musí investovat, protože malí človíčci mají jiné potřeby, platí na ně jiná ergonomie.

Při zařizování můžeme jít dvěma směry: buď si nechat vyrobit nábytek přímo na míru, nebo ho vybavovat sami jednotlivými kusy zvlášť.

Pokud se rozhodneme vybírat a sestavovat pokoj sami, držíme se osvědčené zásady: dětský pokoj se skládá ze tří zón: práce, odpočinek, hry.

Zkusíme si nakreslit půdorys pokoje a pracovat s místem, kde je dostatek denního světla, volit vhodné místo na lůžko, určit správně prostor na hraní nebo pro kamarády, kteří přijdou na návštěvu.

Zásadní je výběr chytré skříně, která pojme nejen šatstvo, ale třeba i sportovní vybavení, deskové hry apod. Nezapomeneme ani na police, knihovnu, prostor na hračky, malovací potřeby. Dostatek úložného místa je totiž alfou a omegou všeho.

Soužití dvou dětí v jednom pokoji je někdy boj, zvláště když je mezi nimi větší věkový rozdíl (5 a více let, jsou jiného pohlaví), neboť se těžko ladí režim a zájmy.

Přesto, když není jiná možnost, musíme si s tím poradit a vytvořit třeba na 16 m2 funkční dětský pokoj, který dobře poslouží oběma sourozencům.

Co se do pokoje musí vejít: dvě postele, dva pracovní stoly a dvě židle. Šatní skříň už může být společná, stejně jako knihovna. Menší prostor můžeme doplnit třeba sedacími vaky, ve kterých si děti můžou přes den odpočinout, číst knížku, povídat si.

Pokoj pro dva raději vybavíme neutrálním nábytkem i výmalbou, aby si ho každé dítě mohlo „dotvořit“ po svém a vymezit svoji zónu, zabydlet se, mít pocit svého soukromí. Preferujeme skládací variabilní nábytek, který je multifunkční, snadno se přesunuje (je na kolečkách, je rostoucí, nadčasový a kvalitní).

Do mini prostoru ale dvě samostatné postele asi nekoupíme. Možností jsou palandy, i když je odborníci příliš nedoporučují (dítě spící nahoře má teplý vzduch, při každodenním provozu může dojít ke zranění).

Praktičtější je varianta vysouvacího lůžka, které se ráno po probuzení prostě zasune pod druhé lůžko.

Také máme možnost pořídit tzv. vyvýšené postele, které nejsou tak vysoko jako klasické palandy a je pod nimi prostor na psací stůl nebo místo na hraní.

Praktické je pořídit výškově nastavitelný kvalitní nábytek, který dlouho vydrží. Soustředěnost při učení totiž významně ovlivňuje i správná výška stolu, která se u dětí pohybuje v rozptylu 50-75 cm.

Délka stolu má být 140 cm a klidně i více (školák pracuje s knihou, sešity, má spoustu pomůcek). Hloubka stolu je ideální 80 cm a více, protože předpokládáme, že dítě bude jednou pracovat s počítačem.

Židle vybíráme s ergonomicky tvarovanou a výškově nastavitelnou zádovou opěrkou, která je zpevněná v bederní páteři (příjemné je i možné zaklonění opěrky pro relax).

Nastavitelné mají být i područky (dítě má mít ruce v pravém úhlu) a sedák. Ten nesmí tlačit na přední hraně, ale má být zaoblený (nutno vyzkoušet), mírně klopený směrem vpřed.

U pracovní židle pečlivě prohlédneme i materiál, zjistíme, zda je příjemný na dotek, prodyšný, snadno udržovatelný. Vhodné jsou pro děti dobře čistitelné textilie nebo elastická síťovina, která je pružná a skvěle dýchá.