Řetězová pila je neodmyslitelnou součástí kůlny každého domu či chaty

Elektrické řetězové pily jsou obecně tišší, ale mívají také spíš menší výkon. Jejich předpokládané použití je totiž buď přímo v dílně, nebo v bezprostřední blízkosti domu, k nařezání nepříliš tvrdého a objemného palivového dříví.

Motor

Jakmile vyrazíme s pilou do zahrady, nebo dokonce do lesa, potřebujeme pro takové práce nástroj se spalovacím motorem. V případě pil vždy hovoříme o benzínovém dvoutaktním motoru. Ten je menší, ale také hlučnější, než čtyřtaktní zhusta používaný např. v sekačkách. 

FOTO: archiv firmy Mountfield

Řetězová pila patří k domku či chalupě stejně neodmyslitelně jako třeba sekačka na trávu.

FOTO: archiv firmy Mountfield

Startuje se klasicky lankem, rozdíly jsou však v systému zapalování. Při standardním elektrickém hodí svíčka jiskru a tím zažehne motor. Jeli však zapalování digitální, měl výrobce možnost seřídit moment zažehnutí tak, aby k němu došlo v nejpříhodnější okamžik, kdy se veškerá nasátá směs paliva spotřebuje. Některé modely mohou mít start usnadněný i pomocí tzv. primeru, jímž se před startem manuálně vstříkne palivo do karburátoru.

• U kvalitních řetězových pil, od nichž očekáváme dlouhou životnost a naprostou spolehlivost, je samozřejmostí uložení motoru v kovu a nikoli v plastu.

Lišta a řetěz - pravidla nákupu

Pilu většinou kupujeme s jednou lištou a s několika řetězy. Délku lišty si v některých případech můžeme sami vybrat. Obecně by měla odpovídat průměru nejčastěji zpracovávaného dřeva (na 50centimetrový kmen alespoň 40centimetrová lišta) a výkonu motoru.

Jestliže topíme dřevem a řežeme polena o větším objemu nebo z tvrdého dřeva (dub), potřebujeme už rozhodně nástroj z kategorie farmář (Mountfield).

FOTO: archiv firmy Mountfield

Nástroj s malou kubaturou motoru nebudeme osazovat šedesáticentimetrovou lištou určenou pro těžařské pily a naopak, ze silného profi stroje nebudeme na poslední chvíli dělat perořízek s dvaceticentimetrovou lištou.

• Při nákupu pily myslíme dopředu a pořídíme si raději alespoň jeden náhradní řetěz. Ten se totiž poměrně rychle tupí, a tak by bylo nepříjemné zbytečně přestat uprostřed práce a hledat, kdo jej rychle nabrousí. Jednodušší je mít vždycky jeden nabroušený v záloze.

• Řetěz nám nabrousí např. ve specializovaném obchodě, v němž jsme si pilu pořídili. Broušení řetězu vyjde zhruba na 50 až 60 Kč/kus a lhůta bývá obvykle jeden den.

Bezpečnostní prvky

Každý výrobce, jehož zboží prodávají ve specializovaných obchodech, má u svých pil hned několik bezpečnostních prvků. Některé jsou podmíněné normami, jiné jsou doplňkem navíc.

FOTO: archiv firmy Brill

Pro odvětvování, při němž se často pohybujeme na stromě a potřebujeme tedy alespoň jednu ruku k uchycení, se hodí speciální řetězové pily konstruované pro ovládání jednou rukou. V nabídce je má například firma Brill.

FOTO: archiv firmy Brill

• Všechny pily mají ochranu proti zpětnému rázu. Slouží jako zábrana, když pila tzv. kopne. Nejenže zachytí ruku, ale především zastaví okamžitě řetěz.

• Častým prvkem zabraňujícím náhodnému spuštění řetězu je dvouprvkové spínání pily. Jsou to dvě páčky umístěné na držadle pily. Při řezání je musíme tisknout obě, jinak sice motor poběží, ale řetěz se neroztočí.

• Některé nástroje mají i tzv. zachytávač přetrženého řetězu. Ten brání tomu, aby spadlý nebo přetržený řetěz nevyletěl z pily a někoho zranil.

• Ani ne tak bezpečí, ale snadnější práci a menší dopad na naše zdraví zajišťuje antivibrační systém. Mezi kvalitními výrobky není jediný, jenž by tento systém neměl. Tři základní skupiny a ceny

Tří skupiny pil podle výkonu:

1. Hobby nástroje: slouží k občasnému řezání párkrát za rok, přičemž průměr kmenů obvykle nepřesáhne 20-30 cm. Jejich objem se pohybuje do 40 cm3. Ceny: 3 000-7 000 korun.

2. Farmářské nástroje: ty používáme již pravidelně nejen k řezání palivového dříví, ale také k práci na zahradě, tedy k prořezávání stromů, eventuálně k občasnému skácení stromu s kmenem do 50 cm. Motor má střední kubaturu, okolo 40 cm3. Ceny: 7 000-15 000 korun.

3. Profesionální nástroje: jsou určené především pro dřevorubce a další profesionály. Jsou největší (objem od 50 cm3 a výše), mají nejdelší lišty a největší výkon. Ceny začínají na hranici 12 000 korun.

Péče o nástroj

Vše začíná nákupem u vhodného prodejce. K pile potřebujeme pravidelný servis. Ten nám nejlépe zajistí specializovaný prodejce.

My sami můžeme pro dobro pily udělat mnohé. Základem je udržovat nástroj v čistotě. Po každém použití vyčistíme piliny z řezného prostoru a zkontrolujeme vzduchový filtr. Ten obvykle stačí vyfoukat. (Ucpaný filtr způsobí, že se pila začne tzv. dusit.) Některé pily mají filtr s tzv. ofukem - to znamená, že je odchozí vzduch veden okolo filtru tak, aby jej neustále ofukoval a tím očišťoval.

Velkou pozornost věnujeme řetězu. Ten při práci nesmí být ani příliš napnutý, ani příliš volný. Musí přesně doléhat k liště, ale protáčet se musí snadno. K jeho pravidelnému napínání slouží prvek umístěný obvykle na boku pily, někteří výrobci jej vytvářejí tak, aby jej šlo ovládat bez použití nářadí.

Pro profesionální práci, například těžbu dřeva, jsou určeny modely s největší kubaturou a samozřejmě i výkonem. Délka jejich listů nezřídka přesahuje 60 cm (Brill).

FOTO: archiv firmy Brill

Důležitou roli hraje, jaký zvolíme mazací olej. Aby se řetěz při práci nezadrhával a tím nepřehříval, nespadl a případně nepraskl, musí být pravidelně mazán. Proto jej pila sama ostřikuje drobnými dávkami oleje. Používáme speciální olej na mazání řetězových pil, který je nejen kvalitní, ale biologicky odbouratelný (pracujeme v přírodě, kterou nechceme kontaminovat).

V nouzi vystačíme dočasně i se stolním rostlinným olejem. Nikdy nepoužijeme vyjetý motorový! Olej doplňujeme vždy společně s palivem. Tím se vyhneme tomu, že bychom jej zapomněli doplnit.

Jako palivo slouží benzin s přídavkem motorového oleje. Poměr je 50:1, tedy na pět litrů benzinu jedno deci oleje. Nejjednodušší je pořídit si pětilitrový kanystr, ten jasně označit a uchovávat v něm již připravenou směs do pily.