Článek
Další rozměr do života paní Evy před lety vnesl manžel - sochař a sportovec Tomáš Bosambo.
Byt jako herna
Už tonetový věšák v předsíni pražského bytu varuje, že vstupujete do hravé rodiny. Tak dlouho se kácel pod tíhou kabátů, až ho obráceně pověsili pod strop. Předsíň je tu vlastně i malou tělocvičnou se zavěšenými hrazdami či kruhy. Vysoké stropy dejvického bytu v poklidné akademické čtvrti dávají prostor i pro další nápady, včetně visutých lůžek dětí v malých pokojíčcích. Malých, ale samostatných.
Úložný prostor poskytují hlavně vestavěné skříně v předsíni, kterou opticky ještě zvětšuje zrcadlo v zasunovacích dveřích skříně (vlevo). Tonetový věšák se už nepřevrátí. Obloukové vstupy dodávají osobitou atmosféru celému bytu (vpravo).
„Vždycky jsme se snažili upravovat si okolí tak, aby se nám v něm hezky žilo.“ O hravosti rodiny výmluvně vypovídá i podlaha v místnosti sloužící také jako řezbářský ateliér. Parkety se v jejím středu mění na šachovnici. A kdo vyřezal figurky (cca patnácticentimetrové) pro královskou hru, netřeba dodávat.
Eva Emingerová
V různých zákoutích bytu narazíte i na sportovní trofeje a hudební ocenění. Paní Eva si s úsměvem zvláště hledí ceny z volejbalového turnaje veteránek a ocenění pro mladý talent jazzu. Obojí ze stejného roku. Ostatně medaile se doma hromadí už i synovi - šestnáctileté naději v české rychlostní kanoistice.
Společné dílo
„Manžel tu chtěl před deseti lety při zařizování tak dlouho dělat všechno sám, až jsem ho přesvědčila, že bude lepší, když se bude věnovat své umělecké tvorbě a potom si za prodaná díla koupíme už hotové poličky... Když jsme spolu začínali, tak peníze nebyly a klasicky jsme natírali na bílo nábytek po babičkách. Ale je pravda, že manžela dodnes baví věci vyrábět.
Přes modrou malbu jde o dívčí pokojík. Malý, ale s prostorem pro soukromí (vlevo). Kdo si hraje, nezlobí, a i umyvadlo rozsvítí!
Takže tu máme jeho závěs na lustr, vymyslel si svítící umyvadlo v koupelně, sestrojil kladky a táhla na rám pro sušení prádla na balkoně. Ale napřed postavil samotný balkon, který tady nebyl! Jeho příklad pak následovali všichni sousedé nad námi, protože do té doby sloužilo domovní zákoutí nad dvorem jenom holubům,“ vyjmenovala seznam počinů svého muže naše hostitelka.
Sama byt ozvláštňuje a přizdobuje předměty dovezenými z cest po světě (i ona má zkušenost, že jazz v zahraničí poslouchají lidi více). Třeba v kuchyni je na zdi pestrá ještěrka z keramiky a z Mexika.
„Ale nijak to nepřeháním a přivážím si jen věci, které mi opravdu připomínají zážitky. Z Kanady jsem si dovezla klacek okousaný bobry… A nerada si kupuji věci, které nás nedávají dohromady jako rodinu. Když jsem byla v Číně a pak tu visel suvenýr, který jiným nic neříkal, tak mi to přišlo nepatřičné.“
Swingující sounáležitost
„Mám ráda, když život swinguje a něco se děje. Snažím se svým dětem předávat to, k čemu i mě vedli rodiče. Ke sportu, k muzice. Pravda, děti i máma mi říkají, že jsem hyperaktivní. Asi mám dostatek energie vrozený - musím to zaťukat.
Snažím se čas maximálně využít a možná i díky tomu, že jsem si přičichla k tomu, jak žijí jiné kultury, jak se kde žije. Snažím si dělat radost. A i táta (klarinetista, u kterého začala Eva zpívat v kapele -pozn. red.) mě vedl spíš k tomu, jak se životem bavit než jak vydělávat peníze. Tak doufám, že mi to ještě nějaký rok vydrží.“
Dřevo je v bytě hlavním bytovým doplňkem a potvrzuje to i starožitný nábytek v kancelářském koutě (vlevo). Nejen komoda a skříňky pod stropem potvrzují, že zde pracuje řezbář. Šachy se dobře hrají i na podlaze (vpravo).
Eva Emingerová prý aktivně i odpočívá, takže když doma vaří, pouští si písničky. Aby se je stihla naučit. „Pak si jdu na Pankrác zahrát plážový volejbal. Hodně mě nabíjí sluníčko. Potom musím pověsit prádlo, odepsat na e-maily... Jediný opravdový relax je, když si na chatě sednu s mužem ke kafi a povídáme si.“
Barvy a cesty
„Jsme emotivní lidé,“ konstatuje paní Eva a dodává, že i když vedou děti k tomu, aby se učily jazyky a mohly do světa, tak to všichni mají nejraději doma.
„Užíváme si i obyčejný život. I když se rádi obklopujeme věcmi, které nejsou asi úplně normální. Auto nám voní pilinama… Také mám ráda extrémy, takže si s chutí užiji chalupu, kde musíme chodit pro dobrou vodu s konví přes rynek a musíme si sami zatopit. A stejně tak si po koncertě v zahraničí vychutnám i luxusní hotel.
Mám život opravdu barevný a dodnes nechápu, jak jsem to zvládala, když byly děti malé - čtyřleté, dvouleté a miminko. Do toho jsem pořád zpívala. No, dědečkové a babičky byli úžasní! Mám ráda, když se tady všichni sejdeme. Mám ráda velkou rodinu.“
Proč kupovat závěs na lustr, když ho může vyrobit mistr (republiky v kanoistice).
Eva Emingerová-Dostálová si také pochvaluje dobrou adresu. „Úžasná čtvrť. Kousek od metra a okna do zahrady! Také je super, že sedneme na autobus a jsme hned na letišti. Oba dost lítáme po světě. Ale jak odzpívám, tak často ještě večer jedu na chalupu. I když to tam z Prahy trvá přes dvě hodiny. Finančně se to nevyplatí, ale vidím rodinu a je tam fajn.“
