Hlavní obsah
Prasečí kavalkáda byla velmi rychlá Foto: Vratislav Konečný

Zázraky z krve znamenají novou éru medicíny

Kmenové buňky jsou velkou nadějí lidstva. Vědci se domnívají, že mohou pomoci miliónům nemocných. Zároveň však upozorňují, že to nebude ze dne na den, protože od výzkumu až po praktické uplatnění uběhne ještě mnoho času. Nejméně pět, sedm let.

Prasečí kavalkáda byla velmi rychlá Foto: Vratislav Konečný
Zázraky z krve znamenají novou éru medicíny

"Máme za sebou teprve první krůčky," říká ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, profesorka Eva Syková.

Vysvětluje, že kmenové buňky má každý ve svém těle celý život. Jsou to například nezralé buňky kostní dřeně. "Jestliže, velice zjednodušeně řečeno, tyto kmenové buňky dopravíme na poškozené místo v těle, mohou se tam z nich vyvinout například buňky chrupavky, jater, plic nebo jiného orgánu, dokonce i buňky nervové," říká profesorka Syková. Věc ale zdaleka není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.

Patříme ke světové špičce

První dostal kmenové buňky ing. Jaroslav Brom z maličké osady Lhůty nedaleko Čáslavi. Byl po infarktu a lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kam ho záchranka přivezla, mu tuto možnost nabídli. Neodmítl. Dnes se mu daří dobře.

Jen měsíc po ing. Bromovi dostal kmenové buňky poprvé i pacient s vážně poraněnou míchou. Dvacetiletý mladík skočil do vody a totálně ochrnul. Pacient je nyní v rehabilitačním ústavu, zlepšuje se, ale zda toto zlepšení může být výsledkem působení kmenových buněk kostní dřeně, ještě také není jasné.

"Pacientů máme teprve několik, a nemůžeme proto ještě dělat žádné závěry o případné úspěšnosti této léčby," říká profesorka Syková.

Kmenové buňky dosud v ČR dostalo sedm pacientů s poraněnou míchou a dvacet po infarktu. Čeští lékaři zákroky provedli jako jedni z prvních na světě. Pouze deset vyspělých zemí se může pochlubit, že něco takového umějí. Jak úspěšné tyto zákroky budou, se pozná až za několik měsíců, možná let.

Profesor Michael Aschermann, přednosta kliniky, kde kmenové buňky do srdce dostal inženýr Brom, opatrně vysvětluje: "Zatím víme, že u některých nemocných došlo k významnému zlepšení, které bychom u standardní léčby neočekávali, u jednoho nemocného ke zlepšení nedošlo." Když se metoda ujme, nebude pro všechny, kdo prodělali infarkt. Přesto ročně by mohla pomoci asi tisícovce nemocných.

Mohou pomoci klony

O kmenových buňkách se znovu s nadšením hovoří poté, co se jihokorejským vědcům v únoru letošního roku poprvé podařilo naklonovat živý lidský zárodek. Tvrdí, že z takových kopií by bylo možné získat účinné kmenové buňky. I tady je však věda zatím na samém začátku. Profesorka Syková soudí, že kmenové buňky kostní dřeně patrně mají jiné vlastnosti než ty embryonální. Které budou pro člověka vhodnější, je rovněž velkou neznámou. Terapie oběma, tedy embryonálními a z kostní dřeně pacienta, se teprve musí srovnat.

Zatím se ví, že když lékaři odeberou pacientovi buňky z jeho vlastní kostní dřeně, je pacient sám sobě dárcem, a tak odpadají problémy s negativní imunitní odpovědí organismu. Pacient nemusí podstoupit potlačení imunity před zákrokem a pak se obávat infekcí, jako když tělo má přijmout cizí orgán.

Čeští vědci mají světové úspěchy i na poli lidských embryonálních buněk. Na pracovišti Ústavu experimentální medicíny v Brně se kolektivu dr. Dvořáka podařilo založit vlastní linii embryonálních kmenových buněk. Zařadili se tak k absolutní světové špičce.

Také z  pupeční šňůry

Kmenové buňky se dají získat i z krve pupeční šňůry při porodu. V České republice existuje banka pupečníkové krve např. v Ústavu hematologie a krevní transfúze.

Budoucí pacient si je vlastně dává sám sobě při porodu. Je to unikátní situace, která se opakuje jen jednou v životě. Pokud by ten, komu byly odebrány při porodu, v budoucnu vážně onemocněl dosud nevyléčitelnou nemocí nebo takovou, kde jedinou nadějí je transplantace orgánu, jeho vlastní odebrané kmenové buňky by mu lékaři vpravili na poškozené místo a on by měl velkou naději, že se vyvinou v novou tkáň, která nahradí tu poškozenou, a on se uzdraví.

V České republice už vznikl i první archív takovýchto kmenových buněk na komerční bázi. A zdá se, že se zde rozvíjí obchod, na který lékaři nemají jednoznačný názor. Jedni jsou pro, druzí si myslí, že kmenové buňky nelze mít za předmět podnikání. Ať tak či onak, archív na dvacet let buňky zmrazí a za tuto službu zaplatíte 40 000 korun. Buňky se pak mohou využít k léčbě dárce mnohem později.

Pokud se rodiče rozhodnou pro takovýto odběr kmenových buněk, po narození dítěte je krevní vzorek dopraven z porodnice do laboratoře a uložen.

"Kmenové buňky jsou rozděleny na dvě části o stejném množství. Každá z obou se uchovává odděleně, aby se snížilo riziko poškození," vysvětluje ředitel komerčního archívu buněk ing. Petr Bulvas. Vzorek je pojištěn na 500 000 eur a nesmí se prodat a využít k pokusům.

Kmenové buňky z krve pupeční  šňůry zatím pomáhají léčit zejména rakovinu krve, tedy nejrůznější druhy leukémie. Pokusy však ukazují, že budou vhodné i pro stejné účely jako kmenové buňky z kostní dřeně. Tedy k léčbě poranění míchy, onemocnění srdce, cévní mozkové příhody.

Zatím tuto linii mají pouze v USA, Austrálii, Izraeli, Švédsku, Singapuru a Koreji. Práci jim však ztěžuje nedostatek peněz. Zatímco svět na výzkum kmenových buněk vydává miliardy dolarů, v ČR je problém najít několik miliónů korun na vybudování klinických laboratoří a banky kmenových buněk. Vědci říkají, je to velká škoda, protože tak můžeme ztratit krok se světem.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků