V pití alkoholu patří ČR čtvrtá příčka v Evropě

"Jsme mimořádně nízko hodnoceni za opatření, která mají omezovat spotřebu alkoholu," prohlásil v úterý Ladislav Csémy, vedoucí laboratoře pro studium závislosti Psychiatrického centra v Praze.

Podle uvedené studie ročně spotřeba alkoholu v ČR dosahuje 10 litrů na obyvatele včetně kojenců a pokud se berou v úvahu jen obyvatelé nad 15 let, pak je to 14,9 čistého alkoholu za rok. Nejvíce v Evropě pijí obyvatelé Lucemburska, kde na dospělého připadá 17,1 l čistého alkoholu, dále Portugalska (16,6) a Irska (15,8). Nejméně pijí v Norsku, kde spotřeba na dospělého činí 5 litrů čistého alkoholu na rok.  

Evropská studie porovnávala údaje národních studií. Z té české vyplynulo, že spotřeba alkoholu v posledním půlstoletí, s výjimkou poloviny 80. let, neustále stoupá. Polovina celkové spotřeby se vypije v pivu, ale jednu třetinu už reprezentují destiláty, což lékaři považují za velmi nebezpečné.

Nejvíce pijí muži ve středním věku, tedy mezi 35. až 44. rokem života. Nejnižší spotřeba je naopak u mužů ve věkové skupině od 18 do 24 let. Rozdíly mezi ženami nejsou tak markantní. Nejnižší spotřebu udávají ženy ve věku nad 54 let.

"Vyšší spotřeba alkoholu ve středním věku zřejmě souvisí s tím, že v tomto životním období jsou lidé na vrcholu svých fyzických sil, mají již odrostlejší děti a zpravidla jsou i po ekonomické stránce zajištěni," prohlásil Csémy. Dodal, že v ČR nejvíce pijí muži, kteří mají základní vzdělání a nebo jsou vyučeni, méně maturanti a nejméně vysokoškoláci. 

"Třetina dospělých mužů a deset procent žen konzumuje alkohol v dávkách, které jsou obecně považovány za zdravotně rizikové," řekl Csémy. Podle něj takovou dávkou je 40 g alkoholu u mužů a 20 g u žen denně, což představuje 3,5 dcl vína u mužů a 2 dcl vína u žen. V převodu na pivo jsou rizikové už dvě dvanáctky denně pro muže a jedna pro ženy.

Český výzkum odhalil i další závažná fakta. Tzv. alkoholová "okna" mívá alespoň jednou za měsíc 23 procent mužů a 5 procent žen.

"Velmi často, a to v 19 procentech u mužů a v 8 u žen, se alespoň jednou za měsíc vyskytuje vratká chůze a obtíže při vyslovování," sdělil doktor Petr Popov, primář oddělení léčby závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který se zabývá zdravotními a sociálními důsledky pití alkoholu. Upozornil, že téměř 12 procent mužů a 7 procent žen minimálně jednou měsíčně z alkoholu bolí hlava a chce se jim zvracet. "Jsou to velmi otřesné údaje, s nimiž bychom měli něco udělat," soudí Popov.  

Srovnávací studii o pití alkoholu, kterou připravila Světová zdravotnická organizace, dostane zdravotní a sociální výbor Parlamentu ČR.

"Nechceme, aby skončila v šuplíku. Politici stále tvrdí, že stát zchudne, když se omezí pití alkoholu. Ale zkušenosti ve světě mluví o opaku. Proto by vláda i Parlament měly přijmout opatření, ale splnitelná a rázná, která povedou k nápravě," řekl doktor Csémy.

Upozornil však, že laboratoř pro studium závislosti nedávno udělala revizi toho, jak se plní usnesení vůči omezení alkoholu, ke kterým se ČR zavázala. "Ze 42 bodů se plní jeden, a to je bod, kde se hovoří o tom, že řidič nesmí mít alkohol v krvi. Všechny ostatní body se neplní."

Cesta k nápravě, kterou doporučila i Světová zdravotnická organizace, vede ke snížení spotřeby alkoholu, kterou lze dosáhnout zvýšením ceny, zavedením licencí na prodej a zvažováním reklamy na alkohol. Více by se měli do prevence zapojit i praktičtí lékaři a ve školách pak nalézt takový způsob výchovy, který by vedl k omezení alkoholu u dětí. V ČR 32 procent patnáctiletých chlapců a 26 procent stejně starých dívek pije alkohol alespoň jednou týdně.

Alkohol se výrazně podepisuje i na zdraví lidí a vede zhruba k pěti procentům všech úmrtí. Nejčastěji jde o nemoci jater, úrazy, ale i onkologická a duševní onemocnění. Velkou měrou se podílí i na dopravních nehodách. V roce 2002 způsobili řidiči pod vlivem alkoholu více než 9500 dopravních nehod, při nichž zemřelo 136 lidí a více než 5 tisíc osob bylo zraněno.