Nebezpečí, která mohou v moři nepříjemně překvapit

Velké vlny lákají k vodním radovánkám, lidé by měli být ale obezřetní a respektovat výstrahy plavčíků. Pokud v oblasti plavčík chybí, pak alespoň respektovat základní pravidla.

Důležité je neplavat poblíž skalních srázů, aby vás nečekané vlny nesmetly přímo na ně. Dále je lepší nekoupat se v místech, kde se vlny odrážejí od mola nebo přístavní hráze a mísí se s dalšími vlnami, které přicházejí. Z takto nepravidelného vlnění není snadné se dostat.

Zpětné proudy se mohou vyskytovat jak na širém moři, tak přímo u pobřeží. Obvykle plavce zanášejí daleko do moře, kde je ohrožuje především vyčerpání. Největší chybou je, pokud se lidé snaží v panice co nejrychleji dostat zpátky na břeh a neváhají kvůli tomu obětovat veškeré své síly. Účinek takového jednání je však pramalý, protože k pobřeží se tímto způsobem nedostanou.

Pravidlo číslo jedna zní: Počkejte si na okamžik, kdy zpětný proud zeslábne, plavte do strany a udržujte si pobřeží na levé nebo pravé straně. Zpětný proud bývá obvykle široký kolem třiceti metrů, takže se z něj poměrně brzy dostanete. Zpátky k pobřeží potom plavte obloukem.

Medúzy jsou velmi zrádné. Mnohé z nich vypadají zcela neškodně, pokud se vás ale dotknou svým žahavým chapadlem, může to být velmi bolestivé. Jedem, který produkují, naleptají kůži a vyvolají popáleniny. Objeví se pupínky, po kterých mohou zůstávat jizvy. Někdy se k tomu všemu přidává i zvracení, nevolnost a bolest hlavy. Jestliže vás medúza zasáhne na větší ploše těla, pak můžete dokonce ztratit vědomí.

První pomocí je omytí poraněného místa vodou a roztokem síranu hořečnatého (je obsažen i v mořské vodě). Někdy lze použít čistý písek, kterým lze oškrábat i zbytek přilepených žahavých chapadel. Místo se pak musí opatrně vydezinfikovat kysličníkem nebo alkoholem. Vhodné je nanesení krému nebo gelu s antihistaminikem. Domorodci pak rádi doporučují ránu polít lidskou močí nebo na ni dát syrová rajčata či levandulový éterický olej, jelikož ulevují od bolesti.

Šlápnout na mořského ježka není vůbec nic příjemného. A nejde jen o samotné píchnutí trnů do nohy a následné vyndávání. Někteří ježci a hvězdice mají trny opatřené chapadly, která se po dotyku sevřou, protnou pokožku a vpraví toxin do rány stahem příčně pruhovaných svalů. Při poranění hvězdicí se dostaví pouze lokální reakce: pálení, někdy až palčivá bolest se začervenáním v okolí rány, edém. V některých případech fragmenty trnů proniknou do pokožky, aniž by způsobily obtíže, jindy musí být vyjmuty chirurgicky. Při poranění ostny mořských ježků se může dostavit nevolnost, zvracení i dechové potíže. V místě vpichu pak může vzniknout velmi bolestivý zánět.

První pomocí je odstranit úlomky trnu z rány vytlačením a ránu poté vydesinfikovat. Důležité je, aby bodliny nevyschly, doporučuje se postižená místa při odstraňování namáčet. Při hlubším průniku je nutná chirurgická extrakce. Domorodci někdy doporučují pro snížení bolesti místo potřít zubní pastou.

Nebezpečné mohou být i některé ryby, které mají v pokožce jedové žlázy, jež jsou spojeny s ostnatými paprsky ploutví - jako například Trnuta modroskvrnná, která se vyskytuje v egyptských vodách. Připomíná rejnoka a je hodně plachá, v případě ohrožení však neváhá použít svůj jedovatý trn. Zranění bývá nejen bolestivé, může způsobit také nevolnost nebo dokonce poruchy srdeční činnosti. V takových případech je nutné vždy vyhledat lékařskou péči.

Ne každý korál je neškodný. Stačí byť jen nepatrný kontakt s ohnivým korálem a může dojít k rozsáhlé spálenině, která hnisá a velmi špatně se hojí. Infekce může vzniknout i tehdy, když se o korály řízneme.

První pomocí je postižené místo omýt slanou vodou, případně zchladit studenou vodou. A následně vyhledat odbornou péči lékaře. Problémy po žahnutí korálem mohou přetrvávat i několik týdnů.

Sasanky mohou vyvolat silné alergické reakce, první pomoc by tak měla spočívat v podání antihistaminik.